víno, vínko, vinné sklepy, vinárny, vinotéky, degustace, ochutnávky, sommelieři, vinaři, výrobci vína, vinařství, vinohrady, vinařské akce, vzdělávání o víně, školení o víně, vinařská turistika, odrůdy vína, burčák, šampaňské
Víno, vínko Báječná Lednice - region, turistika
Valtice - hlavní město vína Romantický Mikulov
 
Víno, vínko - stránky přítele vína přátelům vína

 
základní rady - výběr vínka - rady, porady - rozhodnutí - ochutnávky, košty a výstavy vín - kontrolní otázka
zrání a skladování - nádoby - teplota - nabírání - otevírání - sklénky - pití - vnímání kvality - správné moravské ukončení pití
názvosloví - kategorie vín - rozdělení vín dle původu či výroby - základní rozdělení vín - archivní vína - burčák - šampaňské - zeměpisné rozdělení moravských vín
vinařství, vinné sklepy, pergoly, vinotéky, výrobci vína, sommeliéři, vzdělávání o víně, vinařské akce, vinařská turistika
Odrůdy vín - seznam a podrobný popis odrůd vín, uznaných v České republice, včetně jejich vlastností, vhodnosti k určitým jídlům atd.
Víno, 14 otázek a odpovědí - Víno, jak má být - Historie vína - Historie vína na Moravě - Šampaňské - Habánské sklepy
Vinné sklepy: Lednice - Valtice - Mikulov, výrobci vína, sommelieři
Vinná Věstonická Venuše - legenda o tom, jak bylo vynalezeno víno.
Písničky o víně, seznam - Písničky o víně, texty
Kocovina
WWW odkazy na víno - WWW odkazy na pivo a další nápoje
Kontakty

 
Vinohrady Základní rady

Pijte vínko, jaké Vám chutná. Řiďte se hlavně Vaší spokojeností, nenechte si do výběru moc mluvit. Snad jen trošku: nepijte vyslovené patoky, druháky, třeťáky a n-ťáky, směsky, levná vína, krabicová vína, stolní vína a burčák nastavovaný teplou cukrovou vodou. Stalo se mi, že jsme koupil levné víno (asi za 30 korun), a v lahvi byl fridex jak vystřižený. Naštěstí mu uznali reklamaci.
Od úrovně jakostních vín (odrůdová a známková) výše pak pijte cokoli, a to v jakémkoli množství. Jak říkal klasik pan Kopecký alias Hogo Fogo v Limonádovém Joeovi: "Alkohol, podávaný v malých dávkách, neškodí v jakémkoli množství."
Ještě trošku: nenechte se mást rádoby odborníky, kteří válejí vínko na jazyku stejně, jako pivo, kolu či žvýkačku, a z odrazu sluníčka ve víně se Vám snaží číst jak z křišťálové koule (trať ta a ta, jižní stráň, třetí řádek zleva...). Místo toho naslouchejte s úctou skutečným vinařům a znalcům, kteří vínko sami pěstuji a dělají, nebo se jím profesně zabývají. Podle mé zkušenosti dobrého sommeliera při degustaci intuitivně rozpoznáte.

K vínku přistupujte s úctou, nepijte ho na ex, na stojáka nebo ve spěchu, nepijte ho přímo z láhve či demižonu, nepijte ho z hrníčků či hořčicových sklínek, pijte z čistých skleniček.

Vínko nemíchejte, v jeden večer pijte zpravidla buďto bílé nebo červené. Vínko nepijte současně s jinými alkoholickými nápoji.

A nemíchejte více nápojů. pijte buďto bílé nebo červené víno, nebo jeden druh tvrdého, nenechte si nalévat od přítel a známých stylem "od každého něco".
Existuje jedna výjimka: po obědě či večeři, obzvláště pokud je majonézová nebo mastná, je přípustné a dobré vypít sklenici piva. Důvod je, že pivo do sebe vsákne mastnotu a vínko se pak s majonézou či mastnotou v žaludku nemísí nebo méně mísí.

Pijte zásadně s Mírou, i když Míra je někdy potvora.
Pijte s Vaší mírou. Pro někoho jsou to dvě deci, pro někoho tři litry za večer. Vystříháte se tak do značné míry opilosti, kocoviny a ranní bolesti hlavy. Vínko je možné pít i přes den, hlavně lehčí a sušší vínka, samozřejmě pokud neřídíte. Před pitím vždy něco zajezte, ať je základ v žaludku. Vínko se nemusí snést s kyselými saláty. Naopak se doporučuje chléb, uzené či sýr.

Po nalití do sklénky si vínko vychutnejte, tedy (podle možnosti) si nalijte kapku vínka na prsty (spojené palec, ukazovák, prostředník) a promněte si vínko mezi nimi, podívejte se do vínka proti světlu, čichněte k němu, pusťte si jej trochu do úst a poválejte jej po jazyku. Všechny tyto úkony jsou určitou tradicí, úctou k vínku a měly by vám chutnat.

O vínku, a obecně o alkoholu se říká, že je to dobrý přítel, ale špatný pán. Nehodí se říkat o vínku, že je to dobrý sluha, vínko Vám neslouží, vínko s Vámi kamarádí (pokud se k němu dobře chováte).

Pokud někomu nabízíte vínko či jiný nápoj, je slušnost zeptat se "co piješ" nebo "co pijete", aby si dotyčný či dotyčná mohl vybrat.

 
Hrozny Váš výběr vínka
(jednoduché tři otázky a odpovědi, jak být s vínkem kamarád, jak si jej vychutnat)

Pokud nejste zrovna Vinař (nevadí, to není asi 95 procent lidí), pak si při výběru vínka položte tyto tři otázky
Jaké vínko máte rádi (jaké vínko byste rádi dnes večer pili, na jaké máte právě chuť)?:
- bílé nebo červené (nebo snad růžové)
- suché (méně aromatické) nebo sladké (více aromatické), nebo spíše sušší, spíše sladší, něco mezi tím, střed
- cenová kategorie (toto jsou rozumné ceny za 0.75 litru kvalitního vína): jakostní vína odrůdová a značková 75 Kč, vína s přívlastkem pozdní sběr či výběr z hroznů 125 Kč, vína ledová a slámová 200 Kč, vína archivní 300 Kč)
Pokud si na tyto otázky zodpovíte, můžete poměrně přesně vybrat právě to víno, které Vám chutná nebo na které máte právě teď nebo dnes večer chuť.


Rady porady při výběru konkrétního vína

Nechte si vínko předložit k ochutnávce. Podívejte se, přivoňte a ochutnejte.
Zrak: vínko by nemělo být zakalené, mělo by být čisté, čiré, bílé či růžové průzračné anebo naopak červené tmavé až purpurové; pokud jste venku - třeba pod pergolou, podívejte se na vínko proti sluníčku, vínko by mělo sluníčko propouštět sklínkou až k Vám, jako žluté či červené světélko.
Čich: vínko by nemělo smrdět, jeho vůně Vám nesmí být nepříjemná, mělo by příjemně vonět, přírodou, nebo jako kvalitní voňavka či parfém, vůně by měla být jednolitá, bez příměsí, maximálně s ladícími podtóny.
Chuť: trošku si usrkněte ze sklínky či z pohárku, nechte vínko poválet na jazyku a vychutnejte jeho chuť, chuť vínka nesmí být plesnivá, přezrálá, zkažená, naopak chuť vínka by měla být příjemná, jednolitá, bez příměsí, maximálně s ladícími podtóny, chuť může být lehká (například u lehkých bílých vin), nebo naopak těžká (například u hutných červených vín).


Rozhodnutí

Co se týče cenové relace, tam pro vybranou značku vína volte podle stavu vaší peněženky víno jakostní, s přívlastkem, ledové, slámové, či archivní.
A máte vybráno. Jednoduché? "Jak prosté milý Watsone", jak s oblibou říkal nejlepší detektiv světa, Mr. Holmes.
PS: A pokud jste si snad nevybrali, můžete si říkat v souladu s klasiky (pánové Grossmann a Šimek): "Vaše oblíbená značka vína? Rum.".

 
Ochutnávky, košty a výstavy vín

Jděte se občas podívat na ochutnávku vín, ať vychutnáte různá vínka, víte, jak se které vydařilo a jak se který ročník vydařil. Také ať se seznámíte s postupy při otevírání, nalévání a vychutnání vínka.
Zajímavé jsou i výstavy vín, zpravidla spojené s ochutnávkami, někdy i s hlasováním veřejnosti o nejlepší vínko či vínka.

 
Kontrolní otázka

Degustace je
A) proces odstranění Gustava Husáka, spojený s Velkou českou sametovou revolucí.
B) ochutnávka.

B je správně.

 
Zrání a skladování

Doporučuje se uzrávat a skladovat vínko (tedy tekutinu, nikoli původní hrozny) nikoli na přímém světle, spíše při nižších teplotách. Pokud vínku zraje, či se skladuje, v lahvi, pak je dobré umístit tuto láhev částečně na ležato, aby vínko částečně smáčelo korkovou zátku.

 
Nádoby

Vínko zraje, skladuje se, převáží se a prodává se v sudech, tancích (nejlepší jsou T34 či Sherman - no ne, to je jen vtip), demižonech či lahvích. Pro převoz a prodej několika litrů vínka se doporučuje skleněný demižon. Může být i umělohmotný kanystr, ovšem jen na krátkou dobu, aby vínko nenačichlo umělou hmotou. Vínko je možné pro převoz či prodej stáčet do umělohmotných lahví, samozřejmě čistých.

 
Teplota

Bílé vínko pijeme chlazené, teplota může být okolo 12 stupňů Celsia, může být klidně i méně.
Červené vínko pijeme při pokojové teplotě, což je cca 18 stupňů Celsia.
Pokud máte raději nápoje chladnější, nevadí, pijte klidně i červené vínko chlazené, je to nyní dokonce móda.
Šampaňské podáváme a pijeme chlazené.
Burčák může být libovolné teploty, akorát jej nedoporučujeme svařovat.

 
Nabírání

Vínko se ze sudů nabírá koštýřem, to je taková ta skleněná tyč, která má nahoře baňku a do které zkušený vinař vínko ze sudu nasaje. Vínko se může ze sudů stáčet do nádob umělohmotnou hadičkou.

 
Otevírání

Pokud otvíráte šampaňské a nechcete, aby vám explodovalo, tak zátku, kterou z láhve otvírákem či rukou vyndáváte, podržte zátku v hrdle lahve v prstech, resp. po částečném vytažení v dlani, nebudete tak mít po otevření gejzír či tryskající fontánu. Pokud chcete naopak docílit těchto šampaňských efektů, pak před otevřením láhev se šampaňským důkladně protřepte, zátku při otevírání nedržte a pokud možno jí ještě těsně před otevřením pomožte prudce prsty z hradla lahve ven.
Pokud otevíráte burčák, který je uzavřen ve skleněné či umělohmotné lahvi, demižonu či kanystru, pak postupujte pomalu a opatrně. Stejně tak, pokud otevíráte vínko, které již delší dobu někde stálo či leželo. Také je možné otevírat burčák či starší vínku venku - před domem, na zahradě, na poli, v lese apod. Vystříháte se tak toho, aby vám v místnosti vybuchla menší atomová bomba.

 
Sklenice, sklénky, skleničky

Sklénka na víno má obvykle obsah 2 decilitry, často se říká, například při objednávce "dvojka vína".
Při degustaci (ochutnávce) se zpravidla nalévá 3-4 centilitry od každého vzorku vína (pro představu co do množství, je to o něco méně než velký panák).
Vzácná vína (přívlastková, archivní) se obvykle nalévají v menším množství, zpravidla 5 centilitrů až 1 deci.

Bílé vínko pijeme z užší a vyšší sklénky. Důvodem je, že bílé víno má mít nižší teplotu, v užší sklínce zůstane chladné, rychle se nezahřeje a "nevyvětrá".
Červené vínko pijeme ze širší a nižší sklénky. Důvodem je, že červené víno má "dýchat", má "vydýchnout", aby nabralo to správné aróma (vůni) a buket (chuť).
Šampaňské pijeme z úzké a vysoké sklénky, aby si uchovalo nízkou teplotu, dále aby při nalévání náležitě pěnilo a dělalo patřičný vizuální dojem.

Sklénku držte vždy za stopku, nikoli za vlastní nádobu (stěnu sklénky). Sklénku si tak neušpiníte a nezapotíte, víno nezahřejete, budete mít správný zrakový i chuťový dojem z vína.
Znalci drží sklénku tak, že mají 1-3 prsty pod podstavcem sklénky, 1-3 prsty nad podstavcem sklénky a palcem si přidržují stopku sklénky z druhé strany.

Existuje kouzelná lidová písnička "Skleničko ty skleněná".
Viz Zpěvník - Moravské, české a slovenské lidové písničky - 900 písniček, 500 moravských, 300 českých, 100 slovenských.

 
Pití

Bílé vínko pijeme hned po stočení ze sudu nebo po nalití.
Červené vínko necháme po stočení nebo po otevření láhve chvíli otevřené, např. 10 minut, aby si vínko mohlo vydýchnout, stabilizovat vůni (aróma) a chuť (buket, buqet, buquet).
Vínko pijeme ze sklénky tak, že nakláníme ruku a sklénku a pokud možno příliš nezakláním hlavu.

 
Vnímání kvality

Kvalitu vína ale neovlivňuje jen množství cukru, který se nahromadí v bobulích. Kvalita je odrazem mnohem komplexnějších vlivů přírody a umění vinaře, který víno vyrábí. V současnosti se zvláště u vín vyšších jakostních kategorií přikládá velký význam místu, odkud víno pochází, tedy géniu loci.
Francouzi říkají: "Odrůda je matkou vína. Půda a poloha jsou otcem vína. Ročník je jeho osudem.".
A to všechno musí přijít do rukou vinaře a teprve ten svým uměním a poctivou prací může vytvořit jedinečný přírodní nápoj.

 
Správné moravské ukončení pití

Tato rada se používá v případě, že pijete víno na Moravě, ve vinném sklepě, pod pergolou, ale i jinde, a chcete ukončit pití. Pokud odsunete skleničku a řeknete něco jako "já už nechci", "já už mám dost" apod., je to pro vinaře pobídkou, aby Vám dolil. Pokud chcete na Moravě skutečně ukončit pití, dopijte obsah skleničky a poté obraťte skleničku dnem vzhůru. Tento postup je OK a každý správný moravský vinař mu rozumí. Ovšem nesmíte poplést pořadí kroků, pokud nejprve obrátíte skleničku dnem vzhůru, aniž jste před tím dopili její obsah, může to mít nečekaně nepříznivé důsledky na ubrus, na šaty Vaše i Vašich společníků; zvláště pokud se jedná o víno červené.
Tato rada platí i pokud pijete na Moravě slivovici či jinou dobrou lihovinu, i v tomto případě stačí ke skončení pití obrátit kalíšek dnem vzhůru.

 
Názvosloví

Rulandské je odrůdově totéž co burgundské, akorát že je to vínko, které není pěstováno v Burgundsku. Na základě oprávněné žádost francouzských vinařů se burgundské smí nazývat jen takové víno, které je pěstováno a vyráběno v Burgundsku (Francie). Takže my znalci říkáme tomuto vínku "burgundské" pouze potichu, šeptem a v moravském sklepě, kde nás Francouzi nemohou slyšet. Venku říkáme tak, jak je povoleno, totiž "rulandské".

 
Vinný sklep Kategorie vín

Základní rozlišení je na dvě kategorie: vína dobrá a špatná. Podle skutečných znalců vinařů a také dle vinařského zákona je dělení trošku složitější. V zásadě rozhoduje obsah cukru v hroznech, ze kterých se víno vyrábí. Ale aby věci nebyly tak moc jasné, pozor, obsah cukru zde uvedený nemusí být v relaci s chuťovými pojmy "suché" a "sladké" (aromatické) víno.

Stolní víno
nejnižší kategorie vín; pro výrobu těchto vín je podmínkou, aby hrozny použité pro jeho výrobu dosáhly alespoň 11° stupňů cukernatosti ČNM (Českého Normovaného Moštoměru); na etiketě nesmí být uváděn ročník ani odrůda; vřele Vám doporučujeme stolní víno nepít.

Zemské víno
stolní víno, vyrobené z hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno, kde nebyl překročen nejvyšší hektarový výnos; hrozny musí dosahovat alespoň 14 °ČNM; na etiketě může být uvedena odrůda a zeměpisné označení.

Jakostní odrůdové nebo známkové víno
Na etiketách bývá uveden název odrůdy, vinařská oblast a podoblast, vinařská obec a viniční trať.
Hrozny jsou sklízené na vinici vhodné pro jakostní víno s dodrženým hektarovým výnosem; hrozny musí dosáhnout nejméně 15 °ČNM; na etiketách může být uveden název odrůdy, vinařská podoblast, vinařská obec a viniční trať.
V kategorii jakostních vín rozlišujeme:
- jakostní odrůdové víno musí obsahovat minimálně 85% hroznů jedné uvedené odrůdy, vyrábí se zpravidla z této jedné odrůdy, nejvýše však ze tří odrůd; - jakostní známkové víno se vyrábí scelením dvou, nebo více odrůd vín, může se vyrábět z různých směsí hroznů, rmutu, moštu či vín podle určité stálé receptury.

Pozn.: výše uváděné stupně cukernatosti znamenají počet kilogramů cukru obsaženého ve 100 litrech moštu, který byl vylisován ze sklizených hroznů.

Jakostní přívlastkové (víno s přívlastkem)
Na etiketách bývá uveden název odrůdy, vinařská oblast a podoblast, vinařská obec a viniční trať, dále příslušný přívlastek.
Jsou to kategorie vín vysoké kvality.
Vína v této kategorii jsou tříděna na:
- kabinet, je vyráběn z hroznů, které dosáhly nejméně 19 °ČNM
- pozdní sběr, je vyráběn z hroznů, které dosáhly nejméně 21 °ČNM
- výběr z hroznů, je vyráběn z hroznů, které dosáhly nejméně 24 °ČNM
- výběr z bobulí, je vyráběn z hroznů, které dosáhly nejméně 27 °ČNM
- výběr z cibéb, vyrábí se pouze z vybraných bobulí (napadených ušlechtilou plísní šedou), nebo z přezrálých bobulí (které dosáhly cukernatosti nejméně 32 °ČNM)
- ledové víno - viz níže.
- slámové víno - viz níže.
- archivní víno - viz níže.

Ledové víno
Je vyráběno z hroznů, které dosáhly nejméně 27 °ČNM a současně musí být splněna podmínka, že tyto hrozny byly sklízeny až po prvních mrazech, při teplotách minus 7°C a nižších.

Slámové víno
Připravuje se hroznů, které před zpracováním ležely alespoň 3 měsíce na slámě či rákosu anebo byly zavěšeny ve větraném prostoru, mošt; získaný z těchto hroznů musí vykazovat cukernatost nejméně 27 °ČNM.

Archivní víno
Dle vinařského zákona taková vína neexistují, jedná se pouze o marketingové pojmenování starších vín. Hodně závisí na místě a podmínkách skladování, lahve mají ležet mírně skloněné, aby se máčela korková zátka. Někdy se archivní vína skladují pod vodou (např. v moři, na Vranovské přehradě u Znojma).

Poznámka: výše uváděné stupně cukernatosti znamenají počet kilogramů cukru obsaženého ve 100 litrech moštu, který byl vylisován ze sklizených hroznů.

 
Rozdělení vín podle původu či specifického způsobu výroby

Vína originální certifikace (VOC)
vína z určité, přesně vymezené lokality, toto kritérium se užívá například ve Francii, Itálii či Španělsku, kde je jedním z hlavních aspektů pro kategorizaci vína apelace - poloha vinice, na níž byly vypěstovány hrozny pro jeho výrobu.

Vína šumivá
Jsou označována též jako šampaňské (obecně), jakostní šumivá vína či sekty.
Příklady jsou originální Šampaňské (Champagne, Francie), Bohemia Sekt, Demi Sekt (Česká republika), Sovetskoe Igristoje (Rusko).

Vína perlivá

Vína likérová

Vinné nápoje, vína aromatizovaná a vinné koktejly

Odalkoholizované víno a nízkoalkoholické víno

 
Základní rozdělení vín

Zde je uvedeno přibližné rozdělení, dále záleží na tom, zda je to běžný sběr, pozdní sběr apod.:
- bílé suché či sušší: Veltlínské zelené, Neuburgské, Rulandské bílé, Rulandské šedé.
- bílé střední: Muller Thurgau, Rýnský ryzlink, Vlašský ryzlink, Sylvánské zelené, Veltlínské červené ranné
- bílé sladší, aromatičtější: Pálava, Chardonnay, Sauvignon, Irsai Oliver, Aurelius.
- bílé sladké: Moravský muškát, Tramín
- červené suché či sušší: Svatovavřinecké, Frankovka, Andre, Zweigeltrebe.
- červené střední: Rulandské modré, Modrý Portugal, Cuvee, Merlot, Chiraz, Pinot Noir.
- červené sladší či sladké, aromatičtější: Cabernet, Cabernet Sauvignon, Cabernet Moravia, Burgundské, Portské, Madeirské.

 
Odrůdy vín

Zde naleznete podrobný popis odrůd vín, uznaných v České republice, včetně jejich vlastností, vhodnosti k určitým jídlům atd.: odrůdy vín.

 
Archivní vína

Archivní víno je víceméně pojem. Neexistuje nějaký předpis pro označení vína. Jakožto "archivní víno" se označují vína která jsou delší dobu skladována.
Pozor, víno není slivovice či jiný tvrdý alkohol. Archivní vína je možně nechat zrát a skladovat několik let či desetiletí, ale u archivního vína není nikdy záruka, jak se zrání povede. Takže Vám za ta léta může také zkysnout či dostat chuť zkažených ořechů. Nechte zrání a skladováni na starost odborníkům ve vinných sklepích, i když i oni vědí, že výroba archivních vín není jednoduchý proces a nemusí vést vždy k optimálnímu výsledku.

 
Burčák

Burčák je čistá zkvašená šťáva z vinných hroznů má určitá procenta alkoholu.
Burčák je moravská specialita,prakticky nikde jinde na světe se tahle pochutina takhle nedělá.
Burčáku říkejte klidně burčák, i když podle Evropské unie by se "burčák" říkat nemělo, mělo by se říkat "šťáva z vinných hroznů. Ale s klidem kašlete na úředníky z EU, burčák je prostě náš, moravský, včetně toho slova "burčák". Název (slovo) "burčák" je odvozen od moravského slova "burčet", tedy "vařit" (pozor, nemá nic společného se slovem "buran" Snaha EU o zákaz používání slova "burčák" je asi stejná ptákovina, jak když pánové z Bruselu vymýšlejí podobné ptákoviny, jak moc má být zahnutý banán, aby se mu mohlo říkat banán (není divu, musí si nějak zasloužit ten důchod 4 tisíce Euro - cca 110 tisíc Kč měsíčně).
Burčák se tradičně dělá např. z odrůd Neuburg, Rulandské šedé, Rulanské bílé, Muller Thurgau, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Chardonnay, Sauvignon, Moravský muškát, Tramín, Andre, Zweigeltrebe, Cuvee.
Tradiční moravský burčák je světový unikát, jinde ve světě se nepřipravuje. Existují určité ekvivalenty nebo cizojazyčná pojmenování burčáku, např. anglicky je to "stum", francouzsky "vin bourru", německy "Heurige", Indiánsky (hlavně Jižní Amerika, Venezela, Bolívie, Peru, Chile, Brazílie, Argentina, Andy, pampy, pralesy) se burčáku říká "čůčo".
Burčák se připravuje a pije se pouze v určitém období, zpravidla od začátek září až polovina října. Letos v létě (rok 2007) byl burčák dispozici o měsíc dříve, tady už od 1. července (!), což je jeden základních důkazů globálního oteplování. Burčák o měsíc dřív to je prostě fakt, to není žádná statistická odchylka či úchylka. Podle mého názoru je odchýlený pan profesor Klasu, arogant, extravagant, extrémista a aktivista, který, ač naprostý laik v oboru klimatologie, se snaží dokázat, že činnost člověka nemá na globální oteplování vliv a se svými soukromými názory, prezentovanými na oficiálních fórech nám dělá ostudu v po světě, např. v OSN (New York).
Burčák se musí dělat hroznů, nesmí se dělat z jablek, dalšího ovoce apod.
Do burčáku se nemá přidávat cukr ani sladké šťávy. Pozor, ať vám neprodají svařenou vodu s cukrem, poznáte to podle nevýrazné chuti nebo pachuti.
Burčák je nejlepší v tom momentě, když hrozny zkvasí.
Proto praví znalci burčáku čekají ve sklepě, až začne burčet, tedy kvasit, "vařit se". Pozná se to podle teploty a dále podle širokých a rozšiřujících se varných koláčů na povrchu.
Přešlý burčák, zpravidla po několika málo dnech, se nazývá řezák, je ostrý, spíše hořký a není k pité, doporučuji vylít.
Burčák je dobrý, zpravidla sladký.
Tři pravidla pro burčák:
Burčák není víno.
S burčákem se neťuká.
S burčákem se nepřeje "Na zdraví", říká se pouze "dobrou chuť."
U burčáku je možné míchat různé odrůdy, například přidat do suchého Rulandského šedého či Veltlínského zeleného trochu Chardonnay nebo Sauvignon pro osvěžení chuti.
Burčák se zpravidla dělá z bílého vína. Může se dělat i z vína červeného, ale ten je vhodný k pití pouze několik málo hodin (cca 4 hodiny) poté, co vaří. Červený burčák, který si kupujete ve stáncích, je zpravidla bílý burčák, do kterého je přidáno červené organické barvivo.
Existuje i mešní burčák, dělají ho například v Arcibiskupských sklepech Kroměříž.
Pokud burčák převážíte (na kole, na koni, v autě, v autobusu, ve vlaku apod.), vždy po cca 2-3 hodinách opatrně otevřete láhev či demižon, ať vám burčák neexploduje.
Burčák nelze skladovat, je nutné jej vypít tentýž nebo další den, pak se zkazí.

 
Šampaňské

Šampus, šampaňské, sekt, rychlé špunty apod. označují šumivé víno s bublinkami, které má původ v ve francouzském vinorodém kraji Champagne a odtud se rozšířilo do celého světa. Nejlepší šampaňské pochází samozřejmě z místa původu šampaňského, z kraje Champagne.
U nás se vyrábí například Bohemia Sekt nebo Demi Sekt. Z dalších zemí jmenujme například Rusko - oblíbené Sovetskoje Igristoje.
Pro děti se dělají nealkoholické šumivé nápoje, např. Rychlé špunty.

 
Zeměpisné rozdělení moravských vín

Sklénka Vinařská oblast Morava

Vinařská oblast Morava má výborné předpoklady pro tvorbu bílých vín se zajímavým spektrem vůní a kořenitosti, které doplňuje látková plnost z moravských úrodných půd. Souhru vůní a chuti podtrhují svěží kyseliny povzbuzující k opětovnému doušku harmonického a pro jednotlivé podoblasti Moravy charakteristického vína. Moravská červená vína provázela odjakživa venkovskou stravu a posilňovala vinaře v jejich těžké práci. Chuťový projev nikdy nepostrádal zemitou pravost doprovázenou uchováním ovocitého charakteru červeného vína. Charakter červených vín se v poslední době mění pod vlivem uplatňování moderní technologie červených vín, která jim dodává více vláčné jemnosti. Líbezná jihomoravská krajina a její jedinečné přírodní podmínky vtiskují vínům svéráznost, která je hlavním předpokladem pro trvalý zájem o jedinečnost v nepřeberném množství.

Vinařská oblast Morava - podoblasti

Znojemská vinařská podoblast
Znojemsko leží v dešťovém stínu Českomoravské vrchoviny tvořené prahorními útvary, jejichž výběžky daly na mnohých místech, hlavně v severní části, vzniknout kamenitým půdám význačným pro pěstování Ryzlinku Rýnského, Veltlínského zeleného a v okolí Dolních Kounic i pro pěstování modrých odrůd, hlavně Frankovky. Město Znojmo bylo vždy význačným vinařským střediskem a dokládá to spleť dlouhých chodeb vinných sklepů přímo pod městem. V blízkosti města se táhnou prvotřídní viniční polohy od Kraví hory směrem na Hnánice se štěrkovým podložím překrytým místně spraší, případně i s polohami jílů. Od Znojma na jih se táhne podél hranice s Rakouskem řada známých viničních tratí přes Šatov, Chvalovice, Vrbovec, Hnízdo, Slup, Jaroslavice až do Hrušovan nad Jevišovkou, většinou s půdami sprašovými nebo štěrkopísky. Na východ podél Dyje jsou viniční svahy v Tasovicích a Hodonicích. Ve střední části Znojemska leží několik význačných viničních celků na Únanovce a Jevišovce se známými vinařskými obcemi Těšetice, Lechovice, Borotice. Velký areál vinic v okolí Hostěradic a Miroslavi je znám polohami Volné pole a Weinperky. Znojemsko je hlavně oblastí bílých aromatických vín, kde se kromě Vetlínského zeleného, které je hlavní odrůdou, dobře daří odrůdám Müller Thurgau, Sauvignon, Ryzlink Rýnský, Pálava. Význačnou kvalitu docilují i odrůdy Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré.

Mikulovská vinařská podoblast
Je charakterizována vápencovými elevacemi Pavlovských vrchů. Na jejich úbočích a v širším okolí jsou rozšířeny vápenité jíly, písky i mohutné sprašové návěje. Na vápenitých půdách v okolí Pálavy vyzrává Ryzlink Vlašský do význačné jakosti odrůdového vína s nezaměnitelným charakterem zvláštní minerálnosti, která vynáší nenapodobitelnou souhrou pobízivou strukturu vín této staré odrůdy, která tu našla svůj pravý domov. Výbornou jakostí tu vynikají i Rulandské bílé a Chardonnay. V hlinitějších půdách Dunajovických vrchů se k Ryzlinku vlašskému přidává další odrůda typická pro Mikulovsko - Vetlínské zelené. Na méně vhodných polohách to je i Müller Thurgau a na Valticku Neuburgské a Sylvánské zelené. Severně od Pálavy to jsou obce Strachotín, Pouzdřany a Popice známé víny Ryzlinku Rýnského, Tramínu a Pálavy, která vznikla na Šlechtitelské stanici vinařské v Perné, podobně jako odrůda Aurelius. Město Mikulov se záhy stalo významným vinařským střediskem díky výborným viničním polohám jak v bezprostřední blízkosti města, tak v mnoha obcích v okolí, z nichž vynikly zejména Valtice ozdobené zámkem, v jehož sklepeních se nachází Národní salon vín. Ve Valticích je i naše nejstarší vinařská škola. Středobodem krajinné krásy je Pálava - poslední výběžek vápencových Alp a perla vsazená na okraj lužních lesů dolního Podyjí. Tato chráněná krajinná oblast spolu s lednicko-valtickým areálem zve k výletům do přírody a k zastavení u dobrého vína v četných vinárnách a soukromých sklepech. Význačné postavení díky kvalitě vín si tu získaly již ve středověku obce Sedlec, Dolní Dunajovice, Pavlov, Perná, Dolní a Horní Věstonice, Novosedly a Brod nad Dyjí. Na vápenitých půdách v okolí Pálavy vyzrává Ryzlink Vlašský do význačné jakosti odrůdového vína s nezaměnitelným charakterem zvláštní minerálnosti, která vynáší nenapodobitelnou souhrou pobízivou strukturu vín této staré odrůdy, která tu našla svůj pravý domov. Výbornou jakostí tu vynikají i Rulandské bílé a Chardonnay . V hlinitějších půdách Dunajovických vrchů se k Ryzlinku vlašskému přidává další odrůda typická pro Mikulovsko - Vetlínské zelené. Na méně vhodných polohách to je i Müller Thurgau a na Valticku Neuburské a Sylvánské zelené. Severně od Pálavy to jsou obce Strachotín, Pouzdřany a Popice známé víny Ryzlinku Rýnského, Tramínu a Pálavy, která vznikla na Šlechtitelské stanici vinařské v Perné, podobně jako odrůda Aurelius.

Velkopavlovická vinařská podoblast
V centrální části podoblasti se nacházejí půdy na vápenitých jílech, slínech, pískovcích a slepencích. Tady kralují hlavně modré odrůdy, které tu jsou vysazeny na půdách s vysokým obsahem hořčíku. Takové viniční tratě se táhnou od kdysi hlavního střediska oblasti - města Hustopeče, přes Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbici a Kobylí do města s největší rozlohou vinic v katastru obce - do Velkých Bílovic Tato krajina je srdcem produkce červených vín na Moravě. V severní části, kolem Hrušovan a Žabčic se pěstuje réva na písčitých půdách, kde se kromě Vetlínského zeleného dobře daří Rulandskému šedému a hlavně aromatickým odrůdám - Tramín červený, Pálava, Muškát Moravský i Müller Thurgau. Hlavní osa viničních tratí se táhne podél dálnice v úseku Brno - Břeclav. Po pravé straně to jsou nejprve Židlochovice s převahou sprašových půd na různě modelovaném kopcovitém terénu. Židlochovice mají dlouhou vinařskou historii. Bývaly doménou brněnských měšťanů, kteří tu zakládali své vinice pod naším nejstarším horenským právem. Židlochovické právo bylo vydáno v roce 1379 markrabětem Joštem. Jsou tu dobré podmínky pro získávání velmi kvalitních vín, zejména z burgundských odrůd. Po levé straně dálnice se objeví viniční svahy ve Velkých Němčicích a lemují dálnici až do Velkých Bílovic, odkud pokračují na Žižkov a Prušánky. Je to řada viničních tratí prvotřídní bonity, které vystupují z rovinaté údolnice jako první vyvýšeniny kopcovitého terénu oligocenních Chřibů. Viniční svahy mají jihozápadní a jižní orientaci a jsou na podzim omývány teplými fénickými větry urychlujícími zrání hroznů. Členitou linii viničních tratí předstupují po pravé straně prvotřídní viniční svahy táhlého hřbetu mezi obcemi Zaječí, Přítluky a Rakvice, kde se vždy rodívala znamenitá vína Vetlínského zeleného,Ryzlinku Vlašského a Modrého Portugalu. Za hlavní linií viničních tratí leží výše položené vinice různě zvlněného terénu, který býval hlavně doménou odrůdy Neuburské a Müller Thurgau. Je to Kloboucko s obcemi Křepice, Nikolčice, Diváky, Šitbořice, Boleradice, Morkůvky a Krumvíř.

Slovácká vinařská podoblast
Slovácko leží na jihovýchodě Moravy a má velmi různorodé přírodní podmínky. Na jihu Slovácka to je krajina zvaná Podluží, kde většina vinařských obcí leží v údolnici řeky Moravy, kudy vanou ochlazující severovýchodní větry. Příhodná stanoviště pro vinice jsou na úbočích terénního zlomu nad říčkou Kyjovkou nebo na výše položených rovinatých pozemcích s lehkou půdou. Nízká nadmořská výška a lehká půda stupňují intenzitu letních teplot, takže se dosahují vína s výrazným odrůdovým charakterem. Hlavně se tu daří Ryzlinku Rýnskému, Rulandskému bílému a Rulandskému šedému a pro červená vína Frankovce, Zweigeltrebe a v obci Moravská Nová Ves vyšlechtěné nové modré odrůdě Cabernet Moravia. Severně nad Podlužím je členitý, kopcovitý terén s vinicemi výše položenými, kde již není tak patrný vliv teplého jižního proudění v období zrání hroznů a proto tam vznikají vína sice plná, ale se svěžím charakterem, který přinášejí nejen kyseliny, ale i aromatické látky vznikající na počátku zralosti bobulí a které se v nich zachovávají v místním mikroklimatu delší dobu. Leží tu dvě výrazná vinařská centra - Mutěnice s Výzkumnou vinařskou stanicí a Čejkovice s gotickou tvrzí a rozsáhlým sklepením, které tu vybudovali v roce 1232 Templáři. Sortiment odrůd tu je bohatý. Pěstují se nejen běžné odrůdy pro bílá vína, ale i velké plochy odrůd modrých, které tu dávají v některých ročnících červená vína říznějšího charakteru. Další významné vinařské obce jsou Hovorany, Čejč, Šardice a Terezín. Severní okraj Slovácka tvoří na západě vinorodé stráně Ždánického lesa s obcemi Ždánice, Archlebov a Žarošice. Vinice roztroušené řídce po kraji pak poněkud zhoustnou kolem Kyjova, Moštěnic, Vážan a hlavně kolem Polešovic, kde na šlechtitelské stanici vznikla odrůda Muškát Moravský a několik stolních odrůd. Severní výspou Slovácka je Uherskohradišťsko, kde se vinice rozrostly do větších ploch hlavně v Boršicích u Buchlovic. Setkáváme se s nimi v celé řadě obcí až k Napajedlům. Jsou rozhozeny po krajině ve vyšší nadmořské výšce a využívají jižní stráně kopcovitého terénu. Hlavně se tu daří Ryzlinku Rýnskému, Rulandskému bílému, Muškátu Moravskému a odrůdě Müller Thurgau. Ve střední části severního okraje oblasti, ale poněkud jižněji leží Bzenec, město s dlouhou vinařskou historií. Ve Bzenci vzniklo kdysi jedno z prvních vinařských družstev, které vešlo do obecného povědomí hlavně vínem z Ryzlinku rýnského nazvaným Bzenecká lipka. Nejvýchodnější část Slovácka leží na předhůří Bílých Karpat. Viniční tratě se odlišují od ostatních moravských vinařských podoblastí tím, že tu je mnoho vinic vysázeno na těžkých půdách vzniklých z původních jílů. Jsou to půdy vododržné a réva na nich čerpá výživu i v suchých létech. To dodává vínům pocit vyšší extraktivnosti a chuťové plnosti. Do takových podmínek se dobře hodí všechny burgundské odrůdy a Sylvánské zelené. Tam, kde je půda kamenitá a více záhřevná, se rodí výborná vína z Ryzlinku Rýnského. V Blatnici pod sv. Antonínkem vzniklo známkové víno Blatnický roháč spojením vín odrůd Ryzlink Rýnský, Rulandské bílé a Sylvánské zelené. V sousedství Blatnice jsou rozsáhlé vinice v obci Lipov. Správním střediskem kraje byla vždy Strážnice, které udělil horenské právo roku 1417 Petr z Kravař. I Strážnice má, podobně jako Blatnice, řadu výborných viničních tratí, které sousedí s vinicemi obce Petrov, kde se nachází chráněná lokalita zajímavých staveb vinných sklepů zvaná "Plže".

 
Vinařství, vinné sklepy, pergoly, vinotéky, výrobci vína, vzdělávání o víně, vinařské akce, vinařská turistika

Valtice - hlavní město vína

Romantický Mikulov

Lednice a okolí - vinné sklepy, pergoly, vinotéky atd.

Lednice a okolí - výrobci vína

Valtice, hlavní město vína - sommeliéři - výborní sommeliéři ve Valticích a okolí.

Lednice - akce - akce v Lednici a okolí, zábava, poučení, kultura, sport, outdoor, turistika, pro děti, slavnosti, hudba, cimbálky, koncerty...

Valtice - akce - akce ve Valticích a okolí, zábava, poučení, kultura, sport, outdoor, pro děti, slavnosti, hudba, cimbálky, koncerty...

Valtice - vinařské akce - Valtice - hlavní město vína, okolí, výstavy vín, vinobraní, ochutnávky, degustace, košty, vinařské soutěže, vinařské slavnosti, burčákové slavnosti...

Putování za vínem - putování po regionu, rozhledy, památky, příroda, víno, vinohrady, vinné sklepy, pergoly, vinotéky, vinařské provozy, návštěvy, prohlídky, exkurze, výklad, sommelier, degustace, pěšky, auto, mikrobus, autobus, kolo, Valtice, Salon vín České republiky, Zámecký sklep založeno 1640, Křížový sklep založeno 1430, Hradební sklep, vinný sklep Valtické podzemí, vinný sklep Moravský sommelier, Galerie vín, Sedlec (Sedlecká vína), Čejkovice (Vína templářských rytířů), vinařská turistika, vinařské výlety, pobyty u vína, vzdělávání o víně pro laiky i odborníky.

 
Kocovina

Podívejte se, prosím, specielně na WWW adresu:
Kocovina - aneb hojivé prostředky pro těžká rána opilcova, rady, porady, pomoc, jak přežít kocovinu, vyprošťováky, prostředky, léky, jídlo, pití, kouření, chování, bílé myšky, tisíce malých permoníčků.

 
Zde jsou písničky o víně:

Písničky o víně - seznam

Písničky o víně - texty

 
WWW odkazy na víno

wine.cz - vinařský a vinohradnický server, tento server je věnován všem poctivým vinařům let minulých, stávajících i budoucích, články a novinky, diskusní fórum, vinařské oblasti, osobnosti vinařství, aukce, vinařský bazar, časopisy, vzkazy, vinotéky a sklepy, vinařská sdružení, vinařský adresář, WWW odkazy.

O víně - in vino veritas, novinky, články, zajímavosti, oblasti, svět velkých vín, průvodce trhem, akce, jak se naučit pít víno jako znalec.

Znalec vín - encyklopedie - Milan Sedláček, Valtice, unikátní elektronická encyklopedie o víně, vinařství a vinohradnictví, 205 hesel, určeno pro laiky i odborníky.

Víno a vinaři - pravidla pro kombinaci jídla a vína, jak vybrat kvalitní víno (jak číst etiketu), přehled ohodnocení vín (soutěže, medaile) jak jim rozumět, jak víno podávat (teplota, sklo, atd.), jak založit a vést vlastní archiv vín, jak víno degustovat, recepty na jídla s vínem.

Česká a moravská vína - oficiální prezentace.

Vinařský průvodce - vinařství, vina, vinotéky.

iDNES - Víno - vše o vínu, vinařích a vinohradnictví, novinky, zprávy, firemní prezentace.

Moravské vinné sklepy a sklípky - Morava, sklepy, sklípky, výrobci vína, o víně a vinařství, vinařské oblasti, ubytování na jižní Moravě.

Vinařský fond České republiky - podpora vinařství v České republice, propagace českého a moravského vinařství v ČR i zahraničí.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce - Víno - novinky, zákony, předpisy, oznamovací povinnost, žádosti, dovoz, komise, inspekce, ověřování, třídění, zvyšování cukernatosti, evidence a hlášení, vzory vyplněných dokumentů, certifikace vína při vývozu, odkazy, instituce, výstavy, senzorické zkoušky.

Svaz vinařů České republiky - vinohradnictví, vinařství, výstavy, přehled odrůd, akce, zajímavosti, aktuality, časopis Vinařský obzor.

Národní vinařské centrum o.p.s. - obecně prospěšná společnost pro rozvoj vinařství v České republice, sídlo je v městě Valtice.

Salon vín České republiky - sídlo je v národním vinařském centru na Státním zámku ve Valticích, 100 nejlepších vín z České republiky, vína jsou vybírána a doporučena ze stovek vín na místních a regionálních výstavách, nejlepších 100 vín se nakonec vybíralo z 256 přihlášených a doporučených vzorků, vína byla hodnocena ve 2 komisích po 7 degustátorech, vedoucím a garantem hodnocení byl prof. ing. Vilém Kraus, CSc., vína hodnotili výhradně úspěšní absolventi degustátorské zkoušky podle evropských norem, seznam nejlepších 100 vín 2004/2005 je k dispozici na WWW stránkách.

Vinařská akademie - víno, informace, zajímavosti, propagace, ochutnávky, kurzy, semináře, školení, zkoušky, sommeliéři, gastronomie, moravská kuchyně.

Střední vinařská škola - Valtice, Střední odborná škola vinařská, Střední odborné učiliště zahradnické, tři obory (Agropodnikání se zaměřením na agroturistiku, Ochrana a tvorba životního prostředí, Vinohradnictví), škola se skvělou tradicí a reputací, vlastní školní hospodářství, dobrá vína za nízké ceny, vína jsou připravovaná žáky pod dozorem profesorů - odborníků.

Hlavní město vína - Valtice a víno, úvod, vinařské akce, vinotéky, vinné sklípky, vinařské vzdělávání, výrobci vína, ostatní služby, fotogalerie, odkazy.

Biovína - vína, která zaujala.

Interaktivní vinařská mapa - vinařská oblast Morava - Vinařská oblast MORAVA má výborné předpoklady pro tvorbu bílých vín se zajímavým spektrem vůní a kořenitosti, které doplňuje látková plnost z moravských úrodných půd. Souhru vůní a chuti podtrhují svěží kyseliny povzbuzující k opětovnému doušku harmonického a pro jednotlivé podoblasti Moravy charakteristického vína. Moravská červená vína provázela odjakživa venkovskou stravu a posilňovala vinaře v jejich těžké práci. Chuťový projev nikdy nepostrádal zemitou pravost doprovázenou uchováním ovocitého charakteru červeného vína. Charakter červených vín se v poslední době mění pod vlivem uplatňování moderní technologie červených vín, která jim dodává více vláčné jemnosti. Líbezná jihomoravská krajina a její jedinečné přírodní podmínky vtiskují vínům svéráznost, která je hlavním předpokladem pro trvalý zájem o jedinečnost v nepřeberném množství.

Interaktivní vinařská mapa - vinařská oblast Čechy - Vinařská oblast ČECHY patří k nejsevernějším výspám evropského vinohradnictví. Praha leží na 50° severní šířky stejně jako Wiesbaden v Porýní. Největšího rozvoje dosáhlo české vinařství za vlády Rudolfa II., kdy bylo v Čechách kolem 3.500 ha vinic. Tehdy bylo nejvíce vinic v Praze a okolí, v Mělníku, Litoměřicích, Mostě a v Lounech. Iniciátorem rozvoje českého vinařství se stal císař Karel IV., který mu dal základ svými nařízeními z roku 1358.

Moravský sommelier - víno - vinařská oblast Jižní Morava, rozdělení vín, odrůdy vín, výroba vína, ochutnávání a uchování vína, víno a jídlo.

Aktuality pro vinaře

Česká republika - kalendář vinařských akcí - vinobraní, košty, soutěže...

 
Zde jsou vybrané odkazy na pivo, lihoviny a další nápoje:

iDNES - Pivo - vše o pivu, pivovarech a sladovnictví, novinky, zprávy, firemní prezentace.

iDNES - Destiláty - vše o destilátech, lihovinách, pálenicích, novinky, zprávy, firemní prezentace, jak si vychutnat sklénku tvrdého alkoholu.

Oliheň - o alkoholu zábavně a s poučením aneb Abeceda alkoholíka.

 

Kontakty
Informace, rezervace, objednávky

 
Jižní Morava Báječná Lednice
Ing. Petr Hejl
Ondrouškova 15, 63500 Brno
tel.: 608 374 535
email: phejl@lednice.org
WWW adresa: www.lednice.org
IČO: 13038940
DIČ: CZ5404240259
Bankovní spojení:
Banka: Česká spořitelna, a.s., pobočka Kounicova 4, 60200 Brno
Číslo účtu: 1303318053
Kód banky: 0800
BIC (SWIFT): GIBACZPX
IBAN: CZ74 0800 0000 0013 0331 8053

© Petr Hejl