Pijte vínko, jaké Vám chutná. Řiďte se hlavně Vaší spokojeností, nenechte si do výběru moc mluvit. Snad jen trošku: nepijte vyslovené patoky, druháky, třeťáky a n-ťáky, směsky, levná vína, krabicová vína, stolní vína a burčák nastavovaný teplou cukrovou vodou. Stalo se mi, že jsme koupil levné víno (asi za 30 korun), a v lahvi byl fridex jak vystřižený. Naštěstí mu uznali reklamaci.
Od úrovně jakostních vín (odrůdová a známková) výše pak pijte cokoli, a to v jakémkoli množství. Jak říkal klasik pan Kopecký alias Hogo Fogo v Limonádovém Joeovi: "Alkohol, podávaný v malých dávkách, neškodí v jakémkoli množství."
Ještě trošku: nenechte se mást rádoby odborníky, kteří válejí vínko na jazyku stejně, jako pivo, kolu či žvýkačku, a z odrazu sluníčka ve víně se Vám snaží číst jak z křišťálové koule (trať ta a ta, jižní stráň, třetí řádek zleva...). Místo toho naslouchejte s úctou skutečným vinařům a znalcům, kteří vínko sami pěstuji a dělají, nebo se jím profesně zabývají. Podle mé zkušenosti dobrého sommeliera při degustaci intuitivně rozpoznáte.

K vínku přistupujte s úctou, nepijte ho na ex, na stojáka nebo ve spěchu, nepijte ho přímo z láhve či demižonu, nepijte ho z hrníčků či hořčicových sklínek, pijte z čistých skleniček.

Vínko nemíchejte, v jeden večer pijte zpravidla buďto bílé nebo červené. Vínko nepijte současně s jinými alkoholickými nápoji.

A nemíchejte více nápojů. pijte buďto bílé nebo červené víno, nebo jeden druh tvrdého, nenechte si nalévat od přítel a známých stylem "od každého něco".
Existuje jedna výjimka: po obědě či večeři, obzvláště pokud je majonézová nebo mastná, je přípustné a dobré vypít sklenici piva. Důvod je, že pivo do sebe vsákne mastnotu a vínko se pak s majonézou či mastnotou v žaludku nemísí nebo méně mísí.

Pijte zásadně s Mírou, i když Míra je někdy potvora.
Pijte s Vaší mírou. Pro někoho jsou to dvě deci, pro někoho tři litry za večer. Vystříháte se tak do značné míry opilosti, kocoviny a ranní bolesti hlavy. Vínko je možné pít i přes den, hlavně lehčí a sušší vínka, samozřejmě pokud neřídíte. Před pitím vždy něco zajezte, ať je základ v žaludku. Vínko se nemusí snést s kyselými saláty. Naopak se doporučuje chléb, uzené či sýr.

Po nalití do sklénky si vínko vychutnejte, tedy (podle možnosti) si nalijte kapku vínka na prsty (spojené palec, ukazovák, prostředník) a promněte si vínko mezi nimi, podívejte se do vínka proti světlu, čichněte k němu, pusťte si jej trochu do úst a poválejte jej po jazyku. Všechny tyto úkony jsou určitou tradicí, úctou k vínku a měly by vám chutnat.

O vínku, a obecně o alkoholu se říká, že je to dobrý přítel, ale špatný pán. Nehodí se říkat o vínku, že je to dobrý sluha, vínko Vám neslouží, vínko s Vámi kamarádí (pokud se k němu dobře chováte).

Pokud nejste zrovna Vinař (nevadí, to není asi 95 procent lidí), pak si při výběru vínka položte tyto tři otázky
Jaké vínko máte rádi (jaké vínko byste rádi dnes večer pili, na jaké máte právě chuť)?:
- bílé nebo červené (nebo snad růžové)
- suché (méně aromatické) nebo sladké (více aromatické), nebo spíše sušší, spíše sladší, něco mezi tím, střed
- cenová kategorie (toto jsou rozumné ceny za 0.75 litru kvalitního vína): jakostní vína odrůdová a značková 75 Kč, vína s přívlastkem pozdní sběr či výběr z hroznů 125 Kč, vína ledová a slámová 200 Kč, vína archivní 300 Kč)
Pokud si na tyto otázky zodpovíte, můžete poměrně přesně vybrat právě to víno, které Vám chutná nebo na které máte právě teď nebo dnes večer chuť.

Rady porady při výběru konkrétního vína

Nechte si vínko předložit k ochutnávce. Podívejte se, přivoňte a ochutnejte.
Zrak: vínko by nemělo být zakalené, mělo by být čisté, čiré, bílé či růžové průzračné anebo naopak červené tmavé až purpurové; pokud jste venku - třeba pod pergolou, podívejte se na vínko proti sluníčku, vínko by mělo sluníčko propouštět sklínkou až k Vám, jako žluté či červené světélko.
Čich: vínko by nemělo smrdět, jeho vůně Vám nesmí být nepříjemná, mělo by příjemně vonět, přírodou, nebo jako kvalitní voňavka či parfém, vůně by měla být jednolitá, bez příměsí, maximálně s ladícími podtóny.
Chuť: trošku si usrkněte ze sklínky či z pohárku, nechte vínko poválet na jazyku a vychutnejte jeho chuť, chuť vínka nesmí být plesnivá, přezrálá, zkažená, naopak chuť vínka by měla být příjemná, jednolitá, bez příměsí, maximálně s ladícími podtóny, chuť může být lehká (například u lehkých bílých vin), nebo naopak těžká (například u hutných červených vín).

Rozhodnutí

Degustace je
A) proces odstranění Gustava Husáka, spojený s Velkou českou sametovou revolucí.
B) ochutnávka.

Sklénka na víno má obvykle obsah 2 decilitry, často se říká, například při objednávce "dvojka vína".
Při degustaci (ochutnávce) se zpravidla nalévá 3-4 centilitry od každého vzorku vína (pro představu co do množství, je to o něco méně než velký panák).
Vzácná vína (přívlastková, archivní) se obvykle nalévají v menším množství, zpravidla 5 centilitrů až 1 deci.

Bílé vínko pijeme z užší a vyšší sklénky. Důvodem je, že bílé víno má mít nižší teplotu, v užší sklínce zůstane chladné, rychle se nezahřeje a "nevyvětrá".
Červené vínko pijeme ze širší a nižší sklénky. Důvodem je, že červené víno má "dýchat", má "vydýchnout", aby nabralo to správné aróma (vůni) a buket (chuť).
Šampaňské pijeme z úzké a vysoké sklénky, aby si uchovalo nízkou teplotu, dále aby při nalévání náležitě pěnilo a dělalo patřičný vizuální dojem.

Sklénku držte vždy za stopku, nikoli za vlastní nádobu (stěnu sklénky). Sklénku si tak neušpiníte a nezapotíte, víno nezahřejete, budete mít správný zrakový i chuťový dojem z vína.
Znalci drží sklénku tak, že mají 1-3 prsty pod podstavcem sklénky, 1-3 prsty nad podstavcem sklénky a palcem si přidržují stopku sklénky z druhé strany.

Základní rozlišení je na dvě kategorie: vína dobrá a špatná. Podle skutečných znalců vinařů a také dle vinařského zákona je dělení trošku složitější. V zásadě rozhoduje obsah cukru v hroznech, ze kterých se víno vyrábí. Ale aby věci nebyly tak moc jasné, pozor, obsah cukru zde uvedený nemusí být v relaci s chuťovými pojmy "suché" a "sladké" (aromatické) víno.

Stolní víno
nejnižší kategorie vín; pro výrobu těchto vín je podmínkou, aby hrozny použité pro jeho výrobu dosáhly alespoň 11° stupňů cukernatosti ČNM (Českého Normovaného Moštoměru); na etiketě nesmí být uváděn ročník ani odrůda; vřele Vám doporučujeme stolní víno nepít.

Zemské víno
stolní víno, vyrobené z hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno, kde nebyl překročen nejvyšší hektarový výnos; hrozny musí dosahovat alespoň 14 °ČNM; na etiketě může být uvedena odrůda a zeměpisné označení.

Jakostní odrůdové nebo známkové víno
Na etiketách bývá uveden název odrůdy, vinařská oblast a podoblast, vinařská obec a viniční trať.
Hrozny jsou sklízené na vinici vhodné pro jakostní víno s dodrženým hektarovým výnosem; hrozny musí dosáhnout nejméně 15 °ČNM; na etiketách může být uveden název odrůdy, vinařská podoblast, vinařská obec a viniční trať.
V kategorii jakostních vín rozlišujeme:
- jakostní odrůdové víno musí obsahovat minimálně 85% hroznů jedné uvedené odrůdy, vyrábí se zpravidla z této jedné odrůdy, nejvýše však ze tří odrůd; - jakostní známkové víno se vyrábí scelením dvou, nebo více odrůd vín, může se vyrábět z různých směsí hroznů, rmutu, moštu či vín podle určité stálé receptury.

Pozn.: výše uváděné stupně cukernatosti znamenají počet kilogramů cukru obsaženého ve 100 litrech moštu, který byl vylisován ze sklizených hroznů.

Jakostní přívlastkové (víno s přívlastkem)
Na etiketách bývá uveden název odrůdy, vinařská oblast a podoblast, vinařská obec a viniční trať, dále příslušný přívlastek.
Jsou to kategorie vín vysoké kvality.
Vína v této kategorii jsou tříděna na:
- kabinet, je vyráběn z hroznů, které dosáhly nejméně 19 °ČNM
- pozdní sběr, je vyráběn z hroznů, které dosáhly nejméně 21 °ČNM
- výběr z hroznů, je vyráběn z hroznů, které dosáhly nejméně 24 °ČNM
- výběr z bobulí, je vyráběn z hroznů, které dosáhly nejméně 27 °ČNM
- výběr z cibéb, vyrábí se pouze z vybraných bobulí (napadených ušlechtilou plísní šedou), nebo z přezrálých bobulí (které dosáhly cukernatosti nejméně 32 °ČNM)
- ledové víno - viz níže.
- slámové víno - viz níže.
- archivní víno - viz níže.

Ledové víno
Je vyráběno z hroznů, které dosáhly nejméně 27 °ČNM a současně musí být splněna podmínka, že tyto hrozny byly sklízeny až po prvních mrazech, při teplotách minus 7°C a nižších.

Slámové víno
Připravuje se hroznů, které před zpracováním ležely alespoň 3 měsíce na slámě či rákosu anebo byly zavěšeny ve větraném prostoru, mošt; získaný z těchto hroznů musí vykazovat cukernatost nejméně 27 °ČNM.

Archivní víno
Dle vinařského zákona taková vína neexistují, jedná se pouze o marketingové pojmenování starších vín. Hodně závisí na místě a podmínkách skladování, lahve mají ležet mírně skloněné, aby se máčela korková zátka. Někdy se archivní vína skladují pod vodou (např. v moři, na Vranovské přehradě u Znojma).

Vína originální certifikace (VOC)
vína z určité, přesně vymezené lokality, toto kritérium se užívá například ve Francii, Itálii či Španělsku, kde je jedním z hlavních aspektů pro kategorizaci vína apelace - poloha vinice, na níž byly vypěstovány hrozny pro jeho výrobu.

Vína šumivá
Jsou označována též jako šampaňské (obecně), jakostní šumivá vína či sekty.
Příklady jsou originální Šampaňské (Champagne, Francie), Bohemia Sekt, Demi Sekt (Česká republika), Sovetskoe Igristoje (Rusko).

Vína perlivá

Vína likérová

Vinné nápoje, vína aromatizovaná a vinné koktejly

Vinařská oblast Morava

Vinařská oblast Morava má výborné předpoklady pro tvorbu bílých vín se zajímavým spektrem vůní a kořenitosti, které doplňuje látková plnost z moravských úrodných půd. Souhru vůní a chuti podtrhují svěží kyseliny povzbuzující k opětovnému doušku harmonického a pro jednotlivé podoblasti Moravy charakteristického vína. Moravská červená vína provázela odjakživa venkovskou stravu a posilňovala vinaře v jejich těžké práci. Chuťový projev nikdy nepostrádal zemitou pravost doprovázenou uchováním ovocitého charakteru červeného vína. Charakter červených vín se v poslední době mění pod vlivem uplatňování moderní technologie červených vín, která jim dodává více vláčné jemnosti. Líbezná jihomoravská krajina a její jedinečné přírodní podmínky vtiskují vínům svéráznost, která je hlavním předpokladem pro trvalý zájem o jedinečnost v nepřeberném množství.

Vinařská oblast Morava - podoblasti

Znojemská vinařská podoblast
Znojemsko leží v dešťovém stínu Českomoravské vrchoviny tvořené prahorními útvary, jejichž výběžky daly na mnohých místech, hlavně v severní části, vzniknout kamenitým půdám význačným pro pěstování Ryzlinku Rýnského, Veltlínského zeleného a v okolí Dolních Kounic i pro pěstování modrých odrůd, hlavně Frankovky. Město Znojmo bylo vždy význačným vinařským střediskem a dokládá to spleť dlouhých chodeb vinných sklepů přímo pod městem. V blízkosti města se táhnou prvotřídní viniční polohy od Kraví hory směrem na Hnánice se štěrkovým podložím překrytým místně spraší, případně i s polohami jílů. Od Znojma na jih se táhne podél hranice s Rakouskem řada známých viničních tratí přes Šatov, Chvalovice, Vrbovec, Hnízdo, Slup, Jaroslavice až do Hrušovan nad Jevišovkou, většinou s půdami sprašovými nebo štěrkopísky. Na východ podél Dyje jsou viniční svahy v Tasovicích a Hodonicích. Ve střední části Znojemska leží několik význačných viničních celků na Únanovce a Jevišovce se známými vinařskými obcemi Těšetice, Lechovice, Borotice. Velký areál vinic v okolí Hostěradic a Miroslavi je znám polohami Volné pole a Weinperky. Znojemsko je hlavně oblastí bílých aromatických vín, kde se kromě Vetlínského zeleného, které je hlavní odrůdou, dobře daří odrůdám Müller Thurgau, Sauvignon, Ryzlink Rýnský, Pálava. Význačnou kvalitu docilují i odrůdy Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré.

Mikulovská vinařská podoblast
Je charakterizována vápencovými elevacemi Pavlovských vrchů. Na jejich úbočích a v širším okolí jsou rozšířeny vápenité jíly, písky i mohutné sprašové návěje. Na vápenitých půdách v okolí Pálavy vyzrává Ryzlink Vlašský do význačné jakosti odrůdového vína s nezaměnitelným charakterem zvláštní minerálnosti, která vynáší nenapodobitelnou souhrou pobízivou strukturu vín této staré odrůdy, která tu našla svůj pravý domov. Výbornou jakostí tu vynikají i Rulandské bílé a Chardonnay. V hlinitějších půdách Dunajovických vrchů se k Ryzlinku vlašskému přidává další odrůda typická pro Mikulovsko - Vetlínské zelené. Na méně vhodných polohách to je i Müller Thurgau a na Valticku Neuburgské a Sylvánské zelené. Severně od Pálavy to jsou obce Strachotín, Pouzdřany a Popice známé víny Ryzlinku Rýnského, Tramínu a Pálavy, která vznikla na Šlechtitelské stanici vinařské v Perné, podobně jako odrůda Aurelius. Město Mikulov se záhy stalo významným vinařským střediskem díky výborným viničním polohám jak v bezprostřední blízkosti města, tak v mnoha obcích v okolí, z nichž vynikly zejména Valtice ozdobené zámkem, v jehož sklepeních se nachází Národní salon vín. Ve Valticích je i naše nejstarší vinařská škola. Středobodem krajinné krásy je Pálava - poslední výběžek vápencových Alp a perla vsazená na okraj lužních lesů dolního Podyjí. Tato chráněná krajinná oblast spolu s lednicko-valtickým areálem zve k výletům do přírody a k zastavení u dobrého vína v četných vinárnách a soukromých sklepech. Význačné postavení díky kvalitě vín si tu získaly již ve středověku obce Sedlec, Dolní Dunajovice, Pavlov, Perná, Dolní a Horní Věstonice, Novosedly a Brod nad Dyjí. Na vápenitých půdách v okolí Pálavy vyzrává Ryzlink Vlašský do význačné jakosti odrůdového vína s nezaměnitelným charakterem zvláštní minerálnosti, která vynáší nenapodobitelnou souhrou pobízivou strukturu vín této staré odrůdy, která tu našla svůj pravý domov. Výbornou jakostí tu vynikají i Rulandské bílé a Chardonnay . V hlinitějších půdách Dunajovických vrchů se k Ryzlinku vlašskému přidává další odrůda typická pro Mikulovsko - Vetlínské zelené. Na méně vhodných polohách to je i Müller Thurgau a na Valticku Neuburské a Sylvánské zelené. Severně od Pálavy to jsou obce Strachotín, Pouzdřany a Popice známé víny Ryzlinku Rýnského, Tramínu a Pálavy, která vznikla na Šlechtitelské stanici vinařské v Perné, podobně jako odrůda Aurelius.

Velkopavlovická vinařská podoblast
V centrální části podoblasti se nacházejí půdy na vápenitých jílech, slínech, pískovcích a slepencích. Tady kralují hlavně modré odrůdy, které tu jsou vysazeny na půdách s vysokým obsahem hořčíku. Takové viniční tratě se táhnou od kdysi hlavního střediska oblasti - města Hustopeče, přes Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbici a Kobylí do města s největší rozlohou vinic v katastru obce - do Velkých Bílovic Tato krajina je srdcem produkce červených vín na Moravě. V severní části, kolem Hrušovan a Žabčic se pěstuje réva na písčitých půdách, kde se kromě Vetlínského zeleného dobře daří Rulandskému šedému a hlavně aromatickým odrůdám - Tramín červený, Pálava, Muškát Moravský i Müller Thurgau. Hlavní osa viničních tratí se táhne podél dálnice v úseku Brno - Břeclav. Po pravé straně to jsou nejprve Židlochovice s převahou sprašových půd na různě modelovaném kopcovitém terénu. Židlochovice mají dlouhou vinařskou historii. Bývaly doménou brněnských měšťanů, kteří tu zakládali své vinice pod naším nejstarším horenským právem. Židlochovické právo bylo vydáno v roce 1379 markrabětem Joštem. Jsou tu dobré podmínky pro získávání velmi kvalitních vín, zejména z burgundských odrůd. Po levé straně dálnice se objeví viniční svahy ve Velkých Němčicích a lemují dálnici až do Velkých Bílovic, odkud pokračují na Žižkov a Prušánky. Je to řada viničních tratí prvotřídní bonity, které vystupují z rovinaté údolnice jako první vyvýšeniny kopcovitého terénu oligocenních Chřibů. Viniční svahy mají jihozápadní a jižní orientaci a jsou na podzim omývány teplými fénickými větry urychlujícími zrání hroznů. Členitou linii viničních tratí předstupují po pravé straně prvotřídní viniční svahy táhlého hřbetu mezi obcemi Zaječí, Přítluky a Rakvice, kde se vždy rodívala znamenitá vína Vetlínského zeleného,Ryzlinku Vlašského a Modrého Portugalu. Za hlavní linií viničních tratí leží výše položené vinice různě zvlněného terénu, který býval hlavně doménou odrůdy Neuburské a Müller Thurgau. Je to Kloboucko s obcemi Křepice, Nikolčice, Diváky, Šitbořice, Boleradice, Morkůvky a Krumvíř.

Valtice - hlavní město vína

Romantický Mikulov

Písničky o víně - seznam

wine.cz - vinařský a vinohradnický server, tento server je věnován všem poctivým vinařům let minulých, stávajících i budoucích, články a novinky, diskusní fórum, vinařské oblasti, osobnosti vinařství, aukce, vinařský bazar, časopisy, vzkazy, vinotéky a sklepy, vinařská sdružení, vinařský adresář, WWW odkazy.

O víně - in vino veritas, novinky, články, zajímavosti, oblasti, svět velkých vín, průvodce trhem, akce, jak se naučit pít víno jako znalec.

Znalec vín - encyklopedie - Milan Sedláček, Valtice, unikátní elektronická encyklopedie o víně, vinařství a vinohradnictví, 205 hesel, určeno pro laiky i odborníky.

Víno a vinaři - pravidla pro kombinaci jídla a vína, jak vybrat kvalitní víno (jak číst etiketu), přehled ohodnocení vín (soutěže, medaile) jak jim rozumět, jak víno podávat (teplota, sklo, atd.), jak založit a vést vlastní archiv vín, jak víno degustovat, recepty na jídla s vínem.

Česká a moravská vína - oficiální prezentace.

Vinařský průvodce - vinařství, vina, vinotéky.

Moravské vinné sklepy a sklípky - Morava, sklepy, sklípky, výrobci vína, o víně a vinařství, vinařské oblasti, ubytování na jižní Moravě.

Vinařský fond České republiky - podpora vinařství v České republice, propagace českého a moravského vinařství v ČR i zahraničí.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce - Víno - novinky, zákony, předpisy, oznamovací povinnost, žádosti, dovoz, komise, inspekce, ověřování, třídění, zvyšování cukernatosti, evidence a hlášení, vzory vyplněných dokumentů, certifikace vína při vývozu, odkazy, instituce, výstavy, senzorické zkoušky.

Svaz vinařů České republiky - vinohradnictví, vinařství, výstavy, přehled odrůd, akce, zajímavosti, aktuality, časopis Vinařský obzor.

Národní vinařské centrum o.p.s. - obecně prospěšná společnost pro rozvoj vinařství v České republice, sídlo je v městě Valtice.

Salon vín České republiky - sídlo je v národním vinařském centru na Státním zámku ve Valticích, 100 nejlepších vín z České republiky, vína jsou vybírána a doporučena ze stovek vín na místních a regionálních výstavách, nejlepších 100 vín se nakonec vybíralo z 256 přihlášených a doporučených vzorků, vína byla hodnocena ve 2 komisích po 7 degustátorech, vedoucím a garantem hodnocení byl prof. ing. Vilém Kraus, CSc., vína hodnotili výhradně úspěšní absolventi degustátorské zkoušky podle evropských norem, seznam nejlepších 100 vín 2004/2005 je k dispozici na WWW stránkách.

Vinařská akademie - víno, informace, zajímavosti, propagace, ochutnávky, kurzy, semináře, školení, zkoušky, sommeliéři, gastronomie, moravská kuchyně.

Střední vinařská škola - Valtice, Střední odborná škola vinařská, Střední odborné učiliště zahradnické, tři obory (Agropodnikání se zaměřením na agroturistiku, Ochrana a tvorba životního prostředí, Vinohradnictví), škola se skvělou tradicí a reputací, vlastní školní hospodářství, dobrá vína za nízké ceny, vína jsou připravovaná žáky pod dozorem profesorů - odborníků.

Hlavní město vína - Valtice a víno, úvod, vinařské akce, vinotéky, vinné sklípky, vinařské vzdělávání, výrobci vína, ostatní služby, fotogalerie, odkazy.

Biovína - vína, která zaujala.