Aurelius
Zkratka: Au
Synonyma:
Rok zápisu: 1983
Podíl vinic v ČR: 1999 - 0,1 %, 2004 - 0,25 %
Tradiční oblasti: Morava
Stáří a původ: mladá odrůda, Morava; Odrůda vznikla roku 1983 prací Ing. J. Veverky a Ing. F. Zatloukala ve Šlechtitelské stanici vinařské v Perné křížením odrůd Neuburské a Ryzlink rýnský
Období sklizně: od druhé poloviny září, odrůda raší středně pozdě, mívá vysoký a pravidelný výnos
Barva: zelenožlutá
Vůně: ovocné tóny, kdoulově-lipová
Chuť: plná s výraznějšími kyselinkami, svěží až řízná, jemně kořenitá
Ve vůni a chuti můžeme hledat: jablko, citronovou kůru, koření
Vhodnost ke skladování: střední až dobrá
Stolování: vína odrůdy Aurelius jsou v gastronomii využívána podobně jako vína Ryzlinku rýnského. Jsou vhodná k lehčím úpravám drůbeže. Kabinetní vína jsou jedinečným doprovodem ke studeným předkrmům a lehkým jídlům z drůbeže. Pozdní sběry se hodí k pstruhům a různým úpravám jiných ryb. Sladké výběry dobře ladí s dezerty
Víno: Kvalitní, plné víno má charakter vín Ryzlinku rýnského s intenzivnějšími aromatickými látkami širší škály. To vytváří kořenitost, ale snižuje svižnost a eleganci vlastní vínům Ryzlinku rýnského

Auxerrois
Zkratka: Ax
Synonyma: Blanc de Laquenexy
Rok zápisu: 2004
Podíl vinic v ČR: zatím jen menší výsadby
Tradiční oblasti: Francie, Lucembursko, Německo (Alsasko), Anglie
Stáří a původ: stará burgundská odrůda; Pravděpodobně vznikla náhodným křížením mezi odrůdami Rulandské modré a Heunisch, podobně jako Chardonnay
Období sklizně: polovina října, plodnost je středně vysoká
Barva: zelenožlutá
Vůně: živá, jemná, decentní, výraznější nežli u Rulandského bílého
Chuť: neutrální, plná, poněkud tříslovitá
Ve vůni a chuti můžeme hledat: lískové ořechy
Vhodnost ke skladování: většinou se pije mladé, pozdní sběry a výběry vydrží několik let
Stolování: mladé víno Auxerrois je vhodné k předkrmům, k uzeným rybám nebo k plodům moře. Vyzrálé se pak hodí ke světlým masům a výběry k plísňovým sýrům
Víno: charakterem připomíná víno Rulandského bílého, ovšem jsou plnější a hodí se proto do chladnějších podmínek. Její pižmová bohatost má bezprostřední půvab, má však sklon k nižší kyselosti. V teplejších oblastech může být až příliš bohatá a nevyrovnaná. Má vyšší obsah tříslovin a proto je velmi vhodné pro výrobu sektů

Děvín
Zkratka: De
Synonyma:
Rok zápisu: 1998
Podíl vinic v ČR: zatím jen malé výsadby (0,1 %)
Tradiční oblasti: Slovensko
Stáří a původ: mladá odrůda, Slovensko; Odrůdu vyšlechtili roku 1998 Ing. D. Pospíšilová, CSc., a Ing. O. Korpas, CSc., na KVÚVV Bratislava, a to křížením odrůd Tramín červený a Veltlínské červenobílé
Období sklizně: přelom září a října, úrody jsou pravidelné, obsah cukrů bývá vyšší a rychle se zvyšuje ke konci zrání. Proto je možné získávat vína s přívlastkem vyšších stupňů
Barva: zelenožlutá
Vůně: výrazná, aromatická
Chuť: jemně kořenitá
Ve vůni a chuti můžeme hledat: kořenité tóny Tramínu či Muškátu, zralý grapefruit
Vhodnost ke skladování: při delším skladování může hořknout
Stolování: vína suchá se hodí k masitým pokrmům s omáčkami. Polosladká můžeme podávat k některým druhům sýrů či k dezertům Víno: Vína bývají extraktivní, aromatická a harmonická. Při větší sklizni a nižším stupni vyzrálosti hroznů bývá odchod vína tupý a nahořklý

Hibernal
Zkratka: Hi
Synonyma: Gm 322-58
Rok zápisu: 2004
Podíl vinic v ČR:
Tradiční oblasti: Německo, Morava
Staří a původ: mladá odrůda, Německo; Vyšlechtil ji Helmut Becker křížením (Seibel 7053 x Ryzlink rýnský klon 239 Gm) F 2 generace ve Šlechtitelském ústavu pro révu vinnou v Geisenheimu v Německu
Období sklizně: zraje pozdě, ale každoročně se docílí víno s přívlastkem
Barva: zelenožlutá
Vůně: intenzivní, příjemně ovocné tóny
Chuť: plná, velmi extraktivní, vyšší obsah kyselin, ve výběrech jemná harmonie
Ve vůni a chuti můžeme hledat: černý rybíz, ananas, broskev, grapefruit
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: Hibernal můžeme podávat k předkrmům, rybám nebo k mořským plodům. Sladké výběry se dobře hodí k dezertům
Víno: Charakterem připomíná vína Ryzlinku rýnského nebo Sauvignonu, vhodné pro technologii sur lie. Odrůda je vhodná pro tvorbu výběrů z hroznů i z bobulí

Chardonnay
Zkratka: Ch
Synonyma: Pinot Chardonnay, Morillon, Weisser Clevner, Gelber Weisburgunder, Feinburgunder
Rok zápisu: 1987
Podíl vinic v ČR: 1999 - 1,7 %, 2004 - 4 %
Tradiční oblasti: Francie (Burgundsko, Champagne), Rakousko, Itálie
Stáří a původ: stará odrůda, Francie; Odrůda pochází z Burgundska. Genovou analýzou bylo zjištěno, že pravděpodobně vznikla samovolným křížením odrůd Pinot noir a Heunisch. Původně se předpokládalo, že se jedná o mutaci Rulandského bílého (Pinot blanc), a proto se ve Francii označovala jako Pinot Chardonnay nebo Gamay blanc. V rakouském Štýrsku jako Morillon a v Alsasku jako Weisser Clevner. U nás se od nepaměti pěstovala ve smíšených výsadbách s Rulandským bílým. V současné době patří mezi módní bílé odrůdy a spolu se Sauvignonem a Ryzlinkem rýnským nepochybně dává nejkvalitnější bílá vína na světě. Je to hlavní odrůda Burgundska, kde v oblasti Chablis dává světoznámá stejnojmenná vína na těžkých vápenitých jílech (kimeridžské jíly). Na křídových půdách oblasti Champagne je bílou složkou šampaňských vín. Chardonnay je rozšířenou odrůdou nejen po celé západní i východní Evropě. Například Kalifornie produkuje ročně přes 500 milionů lahví vína této odrůdy a v jejím rozšiřováním nezaostávají ani v Jižní Americe, Austrálii, Na Novém Zélandu a v Jihoafrické republice
Období sklizně: od druhé poloviny září
Barva: světle žlutá, zelenožlutá až nazlátlá
Vůně: intenzivní, plná, harmonická
Chuť: plná, dlouho doznívající, jemně kořenitá, s elegantní kyselinou, minerální, křemenná
Ve vůni a chuti můžeme hledat: zelené jablko, hrušku, akát, citrusové plody, broskev, mango, banán, meloun, ananas, smetanu, máslo, med, karamel, lískový oříšek, ocelové tóny, minerály, toastování
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: Víno se hodí pro slavnostní příležitosti. Dobře doplňuje hustší polévky, pokrmy s bílým masem a smetanovou omáčky. Dále je vhodné k paštikám a k plodům moře. Poradí si i se steakem. Vyhýbejte se tučným rybám a octu
Víno: Vína Chardonnay jsou uznávanými, vyhledávanými a v současnosti nejmódnějšími víny na světě. Dokonce I pěstitelé si tuto odrůdu velmi zamilovali, hlavně kvůli jeho přizpůsobivosti. Daří se mu v mnohem širší škále klimatických a půdních podmínek než většině ostatních odrůd. Bývají často využívána také pro výrobu šumivých vín. Výraz vína se mění podle klimatických a půdních podmínek. V chladnějším klimatu bývají sice vína plná, ale úzká a často mívají ocelovou kyselinu. Na těžkých půdách mají minerální charakter a někdy zelené tóny ve vůni. K optimální zralosti takových vín dochází až po 8 až 10 letech. Chardonnay s teplých klimatických podmínek mívá tropický charakter s vůní manga, smetany, banánu, ananasu, žlutého melounu a někdy medu i karamelu. Taková vína stárnou rychleji a optimum jejich zralosti bývá dosaženo po 3 až 5 letech zrání v láhvi. Při výrobě vína v malých dubových sudech typu barrique vystupuje též aroma podle stupně vypálení vnitřních stěn sudu (toastování). Pro kvalitu vín odrůdy Chardonnay je důležité, aby se vždy zpracovávaly hrozny dobře vyzrálé na suché víno s vyšším obsahem alkoholu. Větší obsah zbytkového cukru chuť vína nepříjemně rozšiřuje

Irsai Oliver
Zkratka: IO
Synonyma: Oršaj, Irsay Olivér
Rok zápisu: 1975
Podíl vinic v ČR: 1999 - 0,6 %, 2004 - 0,4 %
Tradiční oblasti: Maďarsko, Slovensko, Rakousko, Slovinsko
Stáří a původ: mladá odrůda, Maďarsko; Raně zrající moštová i stolní odrůda s muškátovou vůní bobulí i vína. Vyšlechtil ji ve třicátých letech 20.stolování Kocis Pál v Maďarsku v Kecskemétu křížením odrůd Bratislavské bílé a Čabaňská perla
Období sklizně: přelom srpna a září
Barva: světle žlutá
Vůně: muškátově kořenitá
Chuť: nízký obsah kyselin, muškátová chuť, méně plná, krátká, někdy s hořčinkou
Ve vůni a chuti můžeme hledat: muškát
Vhodnost ke skladování: malá
Stolování: Víno lze podávat jako aperitiv a k dezertům
Víno: Velmi často se víno Irsai Oliveru využívá do směsí s víny kyselejšími, nejvhodnější je směs s Ryzlinkem vlašským. Často nalézá uplatnění při výrobě burčáků. Jako čisté odrůdové víno stárne rychle, a proto není vhodné k archivaci

Kerner
Zkratka: Ke
Synonyma:
Rok zápisu: 2001
Podíl vinic v ČR: zatím jen pokusné výsadby (0,14 %)
Tradiční oblasti: Německo (Falc, Rheinhessen, Mosel, Württemberg)
Stáří a původ: mladá odrůda, Německo; Odrůda byla vyšlechtěna ve Státním výukovém a výzkumném ústavu ve Weinsbergu ve Württembersku v Německu A. Heroldem v roce 1929 křížením odrůd Trolínské (tyrolská modrá odrůda Trollinger, též zvaná Schiava Grossa) a Ryzlink rýnský. V roce 1969 byl Kerner povolen do všech německých vinařských oblastí a byla mu udělena ochranná autorská práva. Odrůda je pojmenována po A. Kernerovi, lékaři a básníkovi z Weinsbergu, který svým pacientům doporučoval sklenku vína denně jako nejlepší přírodní léčebný prostředek. V současnosti je Kerner v Německu rozšířen na necelých 6500 hektarech a zaujal tak čtvrté místo po odrůdách Ryzlink rýnský, Müller Thurgau a Sylvánské zelené
Období sklizně: od přelomu září a října
Barva: zelenožlutá až slámově žlutá
Vůně: svěží aromatické látky, připomínající koncentrovanější vůni Ryzlinku rýnského
Chuť: plné tělo, při reduktivní technologii svěží až řízný typ plného, elegantního a pro běžného konzumenta přitažlivého vína, příjemné kyseliny, máslové tóny, nahořklý závěr
Ve vůni a chuti můžeme hledat: muškát, rybíz, tmavý med, máslové tóny, kořenitost
Vhodnost ke skladování: při reduktivním školení dobrá
Stolování: Technologicky správně zvládnutá vína Kerneru jsou ozdobou slavnostních tabulí, podobně jako vína Ryzlinku rýnského. Víno se výborně hodí k různým předkrmům, včetně plodů moře, ke grilovanému telecímu masu, k rybám, i uzeným, ke chřestu a k mnoha druhům sýrů, zvláště k roztíratelným
Víno: Plodnost odrůdy Kerner je pravidelná a cukernatost moštů je velmi dobrá. Při odpovídajícím způsobu pěstování keřů lze každoročně získávat víno s přívlastkem. Předností Kerneru je dobrá jakost i v horších ročnících. Ze suchých poloh bývají jeho vína široká a hořknou, stejně jako při oxidativním školení. Ze všech novošlechtění jsou jeho vína nejpodobnější Ryzlinku rýnskému, a tak jako u něj lze i u Kerneru dosahovat vysokou jakost výběrů z hroznů i výběry z bobulí

Lena
Zkratka: Le
Synonyma:
Rok zápisu: 2001
Podíl vinic v ČR: zatím jen pokusné výsadby
Tradiční oblasti: Morava
Stáří a původ: mladá odrůda, Morava; Odrůda vznikla v roce 2001 ve ŠSV u Perné prací šlechtitelů Ing. F. Zatloukala a Ing. L. Michlovského z křížení odrůd Lipovina a Irsai Oliver
Období sklizně: od první poloviny září; Hrozny jsou vhodné k přímé spotřebě jako stolní. Sklizně jsou středně vysoké a cukernatost pravidelně dobrá
Barva: světle žlutá
Vůně: příjemné aroma podobné vínům Irsai Oliveru, obohacené karamelovým odstínem
Chuť: krátká, lehká s harmonickým poměrem kyselin
Ve vůni a chuti můžeme hledat: jemné koření, karamel
Vhodnost ke skladování: malá
Stolování: Vína odrůdy Lena se hodí k jídlům asijské kuchyně

Malverina
Zkratka: Mal
Synonyma:
Rok zápisu: 2001
Podíl vinic v ČR: zatím jen pokusné výsadby
Tradiční oblasti: Morava
Stáří a původ: mladá odrůda, Morava; Odrůda byla vyšlechtěna v roce 2001 doc. Ing. M. Michlovským, CSc., a skupinou šlechtitelů sdružení Resistant, dnes Vinselekt, v genobankách v Lednici, Břeclavi a Perné. Vznikla složitým křížením mezi interspecifickými odrůdám Rakiš (Villard blanc x Veltlínské červené rané) x XIV-11-57 (Merlot x Seibel 13666)
Období sklizně: od první poloviny října; Hrozny zrají v pozdních termínech. Výnosy hroznů jsou velmi dobré a pravidelné. K odpovídající jakosti hroznů je nutné volit snížené zatížení keřů plodnými očky, aby byla sklizeň úměrná růstu letorostů
Barva: slámově žlutá
Vůně: jemná, kořenitá
Chuť: středně plná až plná, středně vysoký obsah kyselin
Ve vůni a chuti můžeme hledat: skořici, lékořici, chlebovinu
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: Vína Malveriny lze velmi dobře kombinovat s masitými pokrmy tradiční české kuchyně
Víno: V mladých, reduktivně školených vínech Malveriny vynikají prvotní tóny aromatických látek. Při stárnutí se víno poměrně rychle zaplňuje a nastupuje typický skořicový buket. Ve starších vínech z dobrých ročníků se objevuje chlebovina. Víno je zvláště vhodné do různých cuvée, kterým dodává plnost chuti

Muškát moravský
Zkratka: MM
Synonyma: Mopr
Rok zápisu: 1987
Podíl vinic v ČR: 1999 - 2,3 %, 2004 - 1,8 %
Tradiční oblasti: Morava
Stáří a původ: mladá odrůda, Morava; Vzhledem k tomu, že pro naše vinařské oblasti nebyla žádná dostatečně vhodná odrůda s muškátovým aroma ve víně, pokusil se Ing. V. Křivánek ve šlechtitelské stanici v Polešovicích zaplnit tuto mezeru křížením odrůd Muškát Ottonel a Prachttraube. Jeho záměr se roku 1987 podařil a Muškát moravský se brzy stal nejrozšířenější nově vyšlechtěnou odrůdou u nás
Období sklizně: od první poloviny září; zrání bobulí je rané. Obsah kyselin je nižší a proto je nutné pro výrobu suchých vín sklízet hrozny zavčas, aby vína nebyla plochá. Případně zvýšit obsah kyselin již v moštu přídavkem kyseliny vinné v povoleném množství. Tam, kde lze hrozny ochránit před ptactvem, vosami a plísní šedou, je možné získat zajímavá vína v kategoriích výběrů
Barva: světle žlutá
Vůně: výrazná muškátová vůně
Chuť: lehčí, s nižším obsahem kyselin
Ve vůni a chuti můžeme hledat: muškát, příjemnou lehkost spojenou s ovocnými tóny
Vhodnost ke skladování: malá
Stolování: Jemně muškátové víno je vhodné jako aperitiv k předkrmům z husích jater nebo k plodům moře. Také se hodí k mírně sladkým dezertům neutrální chutě. Suché víno je vhodné k jemné paštice
Víno: Zpracování hroznů na kvalitní víno s muškátovou vůní je náročné na umění vinaře jak ve vinici, tak ve sklepě. Jedině vína dostatečně reduktivní povahy a s příjemným obsahem kyselin mají šanci na přízeň konzumenta. Při nevhodných manipulacích jsou vína tenká, plochá, s nepříjemnými tóny kyseliny mléčné. Vína muškátu moravského jsou vhodná do směsí a jako součást značkových vín i sektů

Muškát Ottonel
Zkratka: MO
Synonyma: Muscat Ottonel, Ottonel Muskotály
Rok zápisu: 1952
Podíl vinic v ČR: 1999 - 0,3 %, 2004 - 0,3 %
Tradiční oblasti: Francie (Alsasko), Maďarsko
Stáří a původ: mladá odrůda, Francie; Odrůda francouzského původu, kterou vypěstoval ze semene Robert Moreau v Anger, je pravděpodobně křížencem odrůd Chrupka bílá a Muškát žlutý
Období sklizně: od poloviny září; Bobule nesmírně jemné muškátové chuti přímo přitahují milovníky aromatických stolních hroznů
Barva: světle žlutá
Vůně: jemná, muškátová
Chuť: jemná, lehká, kratší, muškátová
Ve vůni a chuti můžeme hledat: růži, muškát
Vhodnost ke skladování: malá
Stolování: Vína Muškátu Ottonelu se nejčastěji kombinují s předkrmy z husích jater nebo se sladkými dezerty. Mohou sloužit jako lehký suchý aperitiv
Víno: Vína Muškátovu Ottonelu mohou být plná a harmonická, pokud mají příznivý obsah kyselin a jsou-li reduktivně vyškolena s co možná nejnižším stupněm okysličení. Ale často se setkáváme s víny přívlastkovými z přezrálých hroznů, která postrádají úměrné množství kyselin, jsou široká, s vyššími barevnými odstíny a s hořkým odchodem. K dosažení vysoké jakosti vína musí mít vinař dostatečné technologické zkušenosti s touto odrůdou. Podle zkušeností z Rumunska (Murfatlar) nebo z Rakouska (Burgenland) je možné vytvořit z přezrálých hroznů této odrůdy vynikající přírodní dezertní vína s obsahem zbytkového cukru

Müller Thurgau
Zkratka: MT
Synonyma: Rivaner, Rieszling-Sylvaner, Rizlingszilvani
Rok zápisu: 1941
Podíl vinic v ČR: 1999 - 17 %, 2004 - 11,2 %
Tradiční oblasti: Německo, Rakousko, Čechy, Morava, Švýcarsko, Slovensko, Maďarsko
Stáří a původ: mladá odrůda, Švýcarsko; Odrůda má ve Švýcarsku název Riesling x Silvaner podle domněle provedeného křížení mezi těmito odrůdami, které uskutečnil prof. Herrmann Müller, původem ze švýcarského kantonu Thurgau. Křížení provedl v roce 1882 ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu v Geisengeimu v Německu, kde tehdy vyučoval botaniku. V současné době dokázal Dr. F. Regner z Vinařské školy v Klosterneuburgu pomocí genové analýzy, že se ve skutečnosti jedná o křížení odrůd Ryzlink rýnský a Madlenka královská. Odrůda Müller Thurgau se rozšířila po všech severnějších vinařských oblastech Evropy, ale i do zámoří
Období sklizně: od druhé poloviny září, plodnost odrůdy je vysoká a pravidelná
Barva: světlá se zelenožlutým odstínem
Vůně: muškátová, s ovocnými odstíny
Chuť: svěží, s nižším obsahem kyselin
Ve vůni a chuti můžeme hledat: travnaté tóny, citrusové plody, muškát, angrešt, černý rybíz, broskev, grapefruit
Vhodnost ke skladování: malá
Stolování: Vína odrůdy Müller Thurgau jsou vína ke každodennímu pití k prosté stravě a při společenské zábavě. Hodí se k předkrmům, zeleninovým polévkám, k rybě nebo k bílým měkkým sýrům
Víno: Při velkých sklizních, které se dají snadno docílit, je víno řídké a hořké. Správně zvládnutou technologií by se mělo vytvořit víno, které je nejlépe pít jako mladé, svěží a pobízející k popíjení díky nižšímu obsahu alkoholu. Současně by mělo mít k ostatním látkám přiměřený obsah kyselin, s užšími tóny muškátově ovocných vůní a s hladkým odchodem, který vyvolává dojem šťavnatosti a pobízí k dalšímu doušku. Bohužel se konzumenti setkávají i s víny málo aromatickými, širokými, plochými, s hořkou dochutí, která je výsledkem popření základních technologických poznatků o této odrůdě a která v poslední době zatlačují tuto cennou odrůdu do pozadí. Víno je rovněž vhodné do různých cuvée, zvláště s pozdě zrajícími odrůdami, které mívají nadměrný obsah kyselin

Neuburské
Zkratka: Ng
Synonyma: Neuburger
Rok zápisu: 1941
Podíl vinic v ČR: 1999 - 2,7 %, 2004 - 2 %
Tradiční oblasti: Rakousko, Morava
Stáří a původ: mladá odrůda, Rakousko; Odrůda pochází z rakouska, kde se pěstuje pod názvem Neuburger. O jeho vzniku se vypráví, že réví této odrůdy bylo v šedesátých letech 19. století vyplaveno Dunajem na břeh u Oberansdorfu v oblasti Wachau. Réví nalezli vinaři Ch. Ferstl a F. Marchendl a vysadili jej v obci Arnsdorf do svých vinic. V roce 1872 vyrobili z první sklizně překvapivě dobré víno. Podle současných poznatků genové analýzy se jedná o nahodilého křížence odrůd Veltlínské červené a Sylvánské zelené
Období sklizně: od druhé poloviny září; zrání hroznů je středně pozdní. Dužnina bobulí je slizká, velmi příjemné chuti, a proto hrozny lákají k přímé konzumaci
Barva: žlutá, u vyšších přívlastků zlatožlutá
Vůně: jemné aroma
Chuť: středně plná až plná, harmonická, hebká, viskózní, s nižším obsahem kyselin
Ve vůni a chuti můžeme hledat: ořechy, maliny, smetanu
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: Neuburské výborně doprovází jídla s hustými omáčkami, pečenou drůbeží nebo drůbeží paštiky. Hodí se k vařeným masům, přírodní úpravě hovězího, k vydatnějším ale neutrálním jídlům. Dále můžeme doplňovat bílé sýry či zeleninové polévky
Víno: Kvalita mladého vína bývá průměrná. Vyšší a zajímavější kvality je dosahováno ležením vína na lahvi. Víno se ležením zaplňuje a přibývá buketních látek červeného ovoce, zvyšuje se viskozita vína a vzrůstá sametový dojem v ústech. Dochuť vína je harmonická, neutrální a dlouhá. Z průměrného mladého se stává často přitažlivé, lahvově zralé víno neutrálního typu

Pálava
Zkratka: Pa
Synonyma:
Rok zápisu: 1977
Podíl vinic v ČR: 1999 - 0,5 %, 2004 - 0,6 %
Tradiční oblasti: Morava
Stáří a původ: mladá odrůda, Morava; Odrůda byla vyšlechtěna v sedmdesátých letech 20. století Ing. J. Veverkou ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích a později v Perné křížením odrůd Tramín červený a Müller Thurgau
Období sklizně: od přelomu září a října; zrání odrůdy je středně pozdní. Pálava plodí pravidelně a sklizně jsou vyšší nežli u Tramínu. Hrozny dosahují velmi dobré cukernatosti a je možné získávat přívlastková vína vyšších stupňů
Barva: zlatožlutá
Vůně: aromatické látky typu Tramínu doplněné o vanilkové tóny
Chuť: plná, dlouhotrvající, jemnější harmonie než u Tramínu
Ve vůni a chuti můžeme hledat: koření, muškát, vanilku
Vhodnost ke skladování: střední
Stolování: podává se podobně jako Tramín k silněji kořeněným jídlům, k paštikám, ke sladkým úpravám masa, k ovčím či kozím sýrům
Víno: Charakter vína je podobný vínům Tramínu, ale kořenítá plnost bývá nižší. Pro příjemnost chuti je nutné zachovat dostatečný obsah kyselin

Rulandské bílé
Zkratka: RB
Synonyma: Roučí bílé, Pinot blanc, Pinot blanco, Weisser Burgunder, Clevner, Fehér burgundi, Beli Pinot, Biela Klevanjka
Rok zápisu: 1941
Podíl vinic v ČR: 1999 - 5 %, 2004 - 5 %
Tradiční oblasti: Francie, Itálie, Německo, Rakousko
Stáří a původ: stará odrůda, Francie; Název Rulandské je anachronismus, který vznikl nepochopením a z neznalostí ampelografických skutečností v roce 1993, kdy u nás bylo Burgundské bílé přejmenováno na Rulandské bílé. Ve skutečnosti se jedná o francouzskou odrůdu Pinot blanc, pocházející z Burgundska, která nese ve většině vinařských oblastí svůj původní název nebo jemu podobný, jako v Itálii Pinot bianco. Jen v Německu a Rakousku to je Weisser Burgunder a v Maďarsku Fehér burgundi. Původní český název je Roučí bílé. Odrůda vznikla jako pupencová mutace z odrůdy Pinot noir, která má modré hrozny
Období sklizně: od začátku října; zrání hroznů je pozdní, a proto vyžaduje výborné polohy. Sklizně jsou pravidelné a dobré. Poměrně často se získávají přívlastková vína vyšších kvalitativních tříd
Barva: světle žlutá, zelenožlutá
Vůně: jemné květinové vůně, u vyzrálého vína chlebnatá
Chuť: plná, dlouhotrvající, bohatá na extraktivní látky, harmonická, elegantní
Ve vůni a chuti můžeme hledat: hrušky, broskev, červené ovoce, lískové oříšky, mandle, chlebovou kůrku, máslo, vanilku
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: Vína Rulandského bílého lze podávat při slavnostnějších příležitostech při bohatém výběru masitých jídel. Hodí se dobře i k uzeným rybám, k pečením nebo k sýrům s ušlechtilými plísněmi. Také k hutnější, ale ne příliš výrazné úpravě hovězího i vepřového masa, k hustším polévkám, k výraznějším paštikám a k uzenému masu. Vína nejvyšších přívlastkových kategorií se zbytkovým cukrem jsou vhodná také k dezertům. Svěží Rulandské je vynikající jako aperitiv
Víno: Na celém světě patří vína odrůdy Pinot blanc mezi klasická vína. K tomu, aby byly splněny předpoklady pro takové ocenění, nesmějí být výnosy příliš vysoké a vyzrálost hroznů musí být alespoň kolem kvality pozdního sběru. Při nadměrném výnosu a nedozrálých hroznech jsou vína hrubá, tvrdá, prázdná a žádným ležením se nezlepší. Pinot blanc je vhodný pro tvorbu výběru z hroznů, ale také výběrů z bobulí i botrytických výběrů. Současně je to výborná surovina pro šumivá vína (Alsasko) a také pro zrání v malých dubových sudech barrique (Bádensko, Britská Kolumbie). Kyselina vín těchto vyšších kategorií je zralá, což zvyšuje přitažlivost, a při řízeném kvašení se v nich zachovají i jemné květinové vůně. Ležením se taková vína ještě více zaplňují a získávají na viskozitě, jejich barevné tóny se zvýrazní

Rulandské šedé
Zkratka: RŠ Synonyma: Roučí šedé, Pinot gril, Tokay d'Alsace, Malvoisie, Pinot grigio, Ruländer, Grauer Burgunder, Grauer Riesling, Tokayer, Piros kisburgundi, Szürkebarát, Rulandac Sivi, Crvena Klevanjka
Rok zápisu: 1941
Podíl vinic v ČR: 1999 - 1,6 %, 2004 - 3,7 %
Tradiční oblasti: Francie, Německo, Čechy, Morava, Maďarsko
Stáří a původ: stará odrůda, pravděpodobně Francie; Původní francouzský název je Pinot gris, v Itálii se nazývá Pinot grigio. V Německu je to Ruländer podle obchodníka s vínem J. S. Rulanda, který rozšiřoval odrůdu v oblasti Falc. Někdy se v Německu setkáváme s označením suchých vín jako Grauburgunder a vín se zbytkem cukru jako Ruländer. V Maďarsku Szürkebarát (šedý mnich), podle mnichů cisterciánů, kteří na přání císaře Karla IV. vysadili odrůdu u Balatonu. V Alsasku je nazývána
Tokayer. Původní český název je Roučí šedé. Pinot gris vznikl z mutací Pinot noir a je rozšířen po celém světě
Období sklizně: od poloviny října
Barva: zlatožlutá
Vůně: neutrální, ovocné tóny
Chuť: plná, dlouhotrvající, hebká, s vysokým extraktem
Ve vůni a chuti můžeme hledat: pomeranč, med, botrytické tóny, jablka, hrušky, mango, květiny, někdy i kozí pysk
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: Vína Rulandského šedého doprovázejí nejčastěji hutná a kořenitá jídla nebo rybí speciality. Sladké výběry jsou vhodné k dezertům. Suchá vína se hodí k těžší úpravě drůbeže nebo k husím polévkám
Víno: Od vín Rulandského šedého se očekává plnost, hebkost, vysoký extrakt, pomerančové tóny ve vůni spojené s dojmy medovosti. K dosažení typických charakteristik je nutná vyzrálost alespoň na stupeň pozdního sběru a výše. Pak se objevuje ve vínech i vyšší obsah alkoholu a glycerolu, čímž se do jisté míry napodobuje sladký vjem, který spolu se skutečným zbytkem cukru vyrovnává převahu alkoholu nad kyselinami. Jejich obsah je nutné při vinifikaci bedlivě hlídat, podobně jako barevný tón vín, který může při nedostatečně rychlém zpracování šedomodrých hroznů vytvořit až růžový odstín. Výběry z hroznů a bobulí lze při dostatečném obsahu kyselin zařadit mezi bílá vína nejvyšší jakosti a to za předpokladu dostatečně vysokého extraktu. Naproti tomu přišli Italové s myšlenkou dobýt některé evropské trhy lehkým, svěžím a jemně aromatickým Pinot grigio z vysokých sklizní v oblasti Veneto a výborně uspěli u mladých lidí, zejména v Německu. Pinot gris se v menší míře rozšířil i do zámoří, odkud přicházejí jeho vína ovocných vůní

Ryzlink rýnský
Synonyma: Starosvětské, Rheinriesling, Petit Riesling, Rajnai rizling, Graševina, White Riesling, Johannisberg, Gentil Aromatique, Roháč
Rok zápisu: 1941
Zkratka: RR
Podíl vinic v ČR: 1999 - 5 %, 2004 - 7 %
Tradiční oblasti: Německo
Stáří a původ: stará odrůda, Německo; Pěstování Ryzlinku rýnského je možno doložit v Německu od roku 1435. Odrůda však nebyla příliš oblíbená a pěstovala se jen ve směsi s jinými odrůdami, kdy nemohly vyniknout její jedinečné vlastnosti hlavně proto, že hrozny této pozdní odrůdy bývaly sklízeny spolu s ostatními příliš brzy. Teprve v 18. století byla odhalena vysoká hodnota této odrůdy a přišlo se na to vlastně náhodou. V roce 1775 přivezl kurýr do benediktínského kláštera v Johannisbergu v Porýní s velkým zpožděním povolení ke sběru hroznů od převora benediktínského řádu, který sídlil ve Fuldě. Mniši v Porýní čekali trpělivě na povolení, přestože již velká část hroznů byla napadena ušlechtilou šedou plísní. Při sklizni pak zpracovali zdravé hrozny odděleně od hroznů nahnilých. Jaké bylo jejich překvapení, když z hroznů napadených ušlechtilou plísní byl ten nejlepší Ryzlink, jaký do té doby ještě nikdo nepil. Současné genetické studie ukazují, že Ryzlink rýnský je pravděpodobně nahodilým křížencem odrůdy Heunisch a semenáče Tramínu. Dnes se Ryzlink pěstuje po celém světě a je zařazován mezi nejkvalitnější odrůdy pro bílá vína
Období sklizně: od konce října; hrozny se sklízejí velmi pozdě a jsou vhodné pro výrobu ledových vín
Barva: světle zelenožlutá, s přibývající zralostí se objevují zlatavé odstíny, u výběrů z bobulí až jantarové tóny
Vůně: široká škála vůní podle půdního typu a ročníku, po ovocných plodech, ale i kořenité, minerální zemité i kouřové, z příliš horkých lokalit může zavánět petrolejem a kerosinem, to když je většina bobulí vlivem slunce hnědavě zbarvena
Chuť: od ocelové kyseliny v nezralých ročnících přes příjemně říznou až po svěže zralou, která je nezbytnou součástí velkých vín výborných ročníků a současně oporou tvorby buketu a chuťových látek lahvové zralosti
Ve vůni a chuti můžeme hledat: broskev, jablko, pomeranč, citronovou kůru, kdouli a u měkčích vín i meruňku nebo ananas, ale i med, marcipán, mandle a hrozinky, minerály, květ mučenky, lipový květ
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: jakostní vína Ryzlinku rýnského jsou vhodná k lehčím úpravám drůbeže. Kabinetní vína jsou jedinečná ke studeným předkrmům a telecímu masu. Pozdní sběry se hodí k pstruhům i jiným rybám v různých úpravách. Sladké výběry doprovázejí dobře dezerty. Vína Ryzlinku jsou vhodná k dlouhému posezení s malým zákuskem
Víno: v chuti ryzlinkových vína hraje velkou roli kyselina a její zralost. Nejtypičtěji se "ryzlinkový fenomén" projevuje ve zralých, suchých, kabinetních vínech. Ve vyšších stupních přívlastkových vín je postupně onen fenomén překrýván narůstajícím tělem vína, případně tóny zralosti pocházejícími z napadení ušlechtilou plísní. Taková vína jsou jistě neméně zajímavá a přinášejí jiný druh požitku

Ryzlink vlašský
Zkratka: RV Synonyma: Welschriesling, Riesling italico, Olasrizling, Laški rizling, Rizling italijanski
Rok zápisu: 1941
Podíl vinic v ČR: 1999 - 13 %, 2004 - 8,5 %
Tradiční oblasti: Itálie, Maďarsko, Slovensko, Rakousko, Morava
Stáří a původ: stará odrůda, neznámý původ; Původ této odrůdy zatím není jasný, ale je prokázáno, že k Ryzlinku rýnskému nemá žádný příbuzenský vztah. Ryzlink vlašský je nejvíce rozšířen v jihovýchodní Evropě, severní Itálii, Maďarsku, Slovensku, Rakousku a u nás
Období sklizně: od přelomu října a listopadu; zrání hroznů je velmi pozdní
Barva: světle žlutozelená
Vůně: široká škála vůní
Chuť: plná, harmonická
Ve vůni a chuti můžeme hledat: červený rybíz, angrešt, kytice lučního kvítí, hrozinky, sladký citrón, medové tóny
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: vína Ryzlinku vlašského zachycují celou škálu bílých vína. Lehká, prostá, tvrdá vína stolní, která přinášejí osvěžení při namáhavé manuální práci, se hodí ke svačinám s uzeninám. Suchá vína Ryzlinku vlašského se dobře uplatní jako aperitiv ke studeným předkrmům a k celé paletě jídel jednoduché všední kuchyně. Hodí se k zeleninovým jídlům i zeleninovým polévkám a bílým sýrů, k lehké úpravě ryb či jemným paštikám. Jako vinný střik dobře uhasí žízeň
Víno: Vína Ryzlinku vlašského se vyznačují vyšším obsahem kyselin, které mohou být až ocelové. Při lepší vyzrálosti hroznů a nižší sklizni jsou svěže pikantní a ve vyšších stupních přívlastkových vína působí příjemným zralým dojmem, tvoříce harmonii se zbytkovým cukrem. Tradičně dává výborná vína ledová. Ryzlink vlašský dával vždy vítanou surovinu pro šumivá vína a je stále důležitou složkou všemožných vín známkových, v nichž tvoří páteř směsi, která by se bez jeho přítomnosti mohla zbortit do měkce se rozplývající unylosti

Sauvignon
Zkratka: Sg
Synonyma: Sauvignon blanc, Blanc Furné, Muskat-Sylvaner, Feigentraube
Rok zápisu: 1952
Podíl vinic v ČR: 1999 - 2,3 %, 2004 - 5 %
Tradiční oblasti: Francie, Itálie, Rakousko, Morava, Slovensko
Stáří a původ: stará odrůda, Francie; Pravděpodobně pochází z francouzského regionu Bordeaux nebo z vinařských oblastí na Loiře. Nové genetické poznatky ukazují na to, že asi vznikl ze samovolného křížení mezi odrůdami Chenin blanc a Tramín. Francouzský název je Sauvignon blanc nebo Sauvignon jaune. V Rakousku se někdy používá Feigentraube, které se kdysi používalo i u nás - Fíkový hrozen. Pod tímto pojmenováním ho k nám pravděpodobně zanesli Habáni.
Období sklizně: od první poloviny října; zrání hroznů je středně pozdní až pozdní
Barva: světle zelenožlutá
Vůně: intenzivní
Chuť: dlouhotrvající, kořenitá, výraznější kyselinky, s velkou škálou od travnatých kopřivových až po tóny připomínající ovocné plody
Ve vůni a chuti můžeme hledat: černý rybíz, angrešt, kiwi s nádechem citronu, broskve, nektarinky, meloun, u sladkých výběrů meruňky, pomeranče, ananas i marcipán, někdy tropické ovoce
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: aromaticky výrazná a suchá vína Sauvignonu jsou vhodná jako vína aperitivní nebo ke studeným předkrmům. Hodí se i ke chřestu a kozím sýrům. Plnější a zralá vína jsou vhodná ke kořenitým jídlům, těstovinám s gorgonzolou nebo rybí omáčkou. Dále se hodí k vařené šunce nebo bílým masům se smetanovými omáčkami, k rybám s výraznější úpravou či k rybám uzeným. Pozdní sběry a výběry jsou dobrým společníkem sladkých dezertů
Víno: Sauvignon patří k nejkvalitnějším vínům severních vinařských oblastí. V závislosti na ročníku, stanovišti, době sběru a na technologii tvorby vína se vyvíjejí různé typy vína této odrůdy. Intenzita aromatických látek, kterou vnímáme v mladých vínech současně se svěžestí mladého vína, je pro mnohé milovníky Sauvignonu velmi svůdná. V plné síle se objevuje hlavně u Sauvignonů z Nového Zélandu, kde její vývoj podporuje vysoká vzdušná vlhkost a velký počet slunečných dní při nižší průměrné teplotě. V méně příznivých ročnících, v severnějších oblastech a při vyšší vlhkosti vznikají travnaté, kopřivové či paprikové tóny ve vůni i chuti. Při vyšším slunečním svitu a lepší vyzrálosti hroznů se začínají objevovat ovocné tóny. Zráním Sauvignonu na lahvi se většinou ony mladistvé tóny ztrácejí a ve víně se rozvíjí hlavně lahvová zralost. Spolu s ní narůstá i vyšší barevný tón vína a jeho plnost

Sylvánské zelené
Zkratka: SZ
Synonyma: Sylvánské, Grüner Silvaner, Grüner Zierfandl, Zöld silván
Rok zápisu: 1941
Podíl vinic v ČR: 1999 - 0,4 %, 2004 - 0,6 %
Tradiční oblasti: Rakousko, Německo (Rheinhessen, Falc, Franken), Morava, Slovensko
Stáří a původ: stará odrůda, Rakousko; Kdysi bývalo Sylvánské nejrozšířenější odrůdou na Moravě, a proto se mu říkalo lidově "Morávka". Z výsadeb bylo vytlačeno Neuburským, které později stihl stejný osud, když se objevila odrůda Müller Thurgau. Grüner Silvaner neboli Grüner Zierfandl je rakouské označení pro Sylván, odkud tato odrůda pochází. Ukazují na to genetické rozbory, neboť Sylván vznikl samovolným zkřížením mezi odrůdami Rakouské bílé a Tramín. Na rakouský původ ukazuje i starší německé označení Oesterreicher. Dnes je odrůdou Silvaner v Německu osázeno 6700 ha vinic, čímž se řadí na třetí místo za Ryzlink rýnský a Müller Thurgau
Období sklizně: přelom září a října; Hrozny zrají středně pozdě. Dužnina bobulí je slizká, velmi příjemné chuti, a proto Sylvánské dříve sloužilo jako nenáročný stolní hrozen
Barva: zelenožlutá
Vůně: při nižší sklizní mírně kořenitá a bez zvláštních aromatických látek
Chuť: neutrální s větším množstvím kyselin, při vyšší vyzrálosti hroznů nabývá na viskozitě, hladkosti a vláčné harmonii
Ve vůni a chuti můžeme hledat: u mladších vín angrešt
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: vína Sylvánského zeleného jsou výborná pro společenské události, neboť jejich pití neunavuje. Jsou to neutrální vína, která nenarušují chuť jemných jídel
Víno: při větších sklizních jsou mladá vína tvrdá a hrubá. Je-li výnos přiměřený, pak se kyseliny rychle odbourávají a víno může být až fádní. Sylvánské se dříve hojně užívalo do směsí s tvdšími víny (na Slovácku s Ryzlinkem vlašským). Většinou sloužilo jako běžné, suché "výčepní víno" k prostým jídlům

Tramín červený
Zkratka: TČ
Synonyma: Tramín, Tramín kořenný, Gewürztraminer, Roter Traminer, Traminer, Savagnin rosé, Gentil rosé, Piros tramini, Traminac crveni, Traminac mirisavi, Uva aminea
Rok zápisu: 1941
Podíl vinic v ČR: 1999 - 2,3 %, 2004 - 3 %
Tradiční oblasti: Francie, Německo, Rakousko, Slovinsko, Itálie, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko
Stáří a původ: jedna s nejstarších odrůd, původ nejasný; Tramín stojí geneticky velmi blízko k volně rostoucí révě lesní, z níž mohl vzniknout nahodilým křížením s některou dávnou kulturní odrůdou pěstovanou Římany. To potvrzují poslední rakouské výzkumy, podle kterých vznikl volným křížením s révou lesní a pak se podílel na vzniku dalších klasických evropských odrůd révy vinné. Římané Tramín nazývali Vitis aminea. Jedním z předpokládaných míst původu jsou jižní Tyroly, kde se nachází obec jménem Tramin. Může pocházet i z Maďarska nebo Rakouska či jihovýchodní Evropy. Někteří ampelografové ze 17. století hovoří o tom, že jeho předkem je "uva Aminea" z Thésálie v severním Řecku. V jihotyrolském městečku Tramin je dokumentován již v 15. století a některé publikace dokonce uvádějí první zmínku již z přelomu 9. a 10. století. V německé oblasti Falc je jeho výskyt prokázán od 16. století. Dosud se zde nachází vinice osázená Tramínem již před 400 lety
Období sklizně: od poloviny října; zrání hroznů je střední až pozdní. Objem sklizní bývá nevyrovnaný. Při vysoké koncentraci cukru v bobulích mohou ale kyseliny až příliš poklesnout. Proto se v některých oblastech přistupuje k dělené sklizni a část hroznů se sklidí v dřívějším termínu, aby se kyseliny zachovaly, a obě vína se následně spojí
Barva: zelenožlutá až zlatožlutá, intenzivní
Vůně: kořenitě medová
Chuť: koncentrovaná, kořenitá
Ve vůni a chuti můžeme hledat: čajová růže, koření, med, hrozinky, exotické aroma, tropické ovoce, fialka, zázvor, skořice, liči
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: Tramín se hodí pro slavnostní příležitosti. Vína více vychlazená lze podávat jako sklenku aperitivu, ale jsou také vhodná při ukončení stolování. Často se nabízejí jako doprovod předkrmů, zejména paštiky z husích jater. Suché Tramíny se doporučují k cibulovému koláči nebo k uzeným rybám. Sladké výběry se zbytkem neprokvašeného cukru se hodí k dezertům a sýrům s modrou plísní nebo k ovčím či kozím sýrům v závěru stolování. Díky neobvyklému aroma a plnosti chuti po liči patří Tramín k těm málo vínům, které se hodí ke kořeněnému jídlu. Proto lze vína Tramínu podávat i k některým exotickým, silně kořeněným pokrmům asijské kuchyně, případně ke sladkým úpravám masa
Víno: Většina vín Tramínu bývá s menší či větším zbytkem cukru, který podporuje typické aroma a chuť. Pro víno Tramínu je příznačná bohatost omamující vůně a kořenitost, která je u vyšších stupňů přívlastkových vín podbarvenou sladce medovými tóny hrozinek. Jeho základní vůni lze přirovnat k vůni čajové růže, kterou doprovázejí další odstíny vůní, jako skořice, květy pomeranče, citrusové plody, čaj a zimolez. Vína z odrůdy Tramín jsou ve vůni lehce rozpoznatelné. Někdy však mohou připomínat také Muškát. Pochází-li víno z přiměřeně velké sklizně a vyzrálých hroznů, pak chutná zcela jinak než všechna ostatní bílá vína. Jedná se o plné extraktivní víno, s nižším obsahem kyselin. Mívá hustou až vysoce viskózní strukturu. Vína Tramínu mají dlouhou dochuť a neslouží k běžnému pití. Někdy lze víno Tramínu rozpoznat již podle barvy, neboť se oproti většině ostatních vín vyznačují velmi intenzivní barvou. Tato elegantní vína vyžadují odpovídající rozpoložení mysli a dostatek času k vychutnávání všech zážitků, které mohou přinést

Veltlínské červené rané
Zkratka: VČR
Synonyma: Malvasier, Malvasia, Frühroter Veltliner, Babotraube, Roter Malvasier, Korai pirosvetlelini
Rok zápisu: 1952
Podíl vinic v ČR: 1999 - 3,5 %, 2004 - 2 %
Tradiční oblasti: Rakousko, Itálie, Morava, Maďarsko
Stáří a původ: stará odrůda, pravděpodobně Rakousko nebo Itálie; Genetické studie ukazují, že se na vzniku této odrůdy podílelo Sylvánské zelené a Veltlínské červené podobně jako tomu bylo u Neuburského, a jsou tedy tyto dvě odrůdy blízce příbuzné. Odrůda je prakticky rozšířena jen u nás a v Dolním Rakousku, kde se nazývá Frühroter Veltliner či Malvasier
Období sklizně:
Barva: zlatožlutá
Vůně: neutrální, při vyšší cukernatosti moštů se objevují až medové tóny
Chuť: plná a s nízkým obsahem kyselin
Ve vůni a chuti můžeme hledat: med, chlebnatost
Vhodnost ke skladování: malá
Stolování: většinou se vína Veltlínského červeného raného doporučují k běžné denní stravě a k masitým svačinám. Také k hutným polévkám, k masům s omáčkou nebo ke studené míse
Víno: Vzhledem k nízkému obsahu kyselin zraje víno poměrně rychle, a proto se ho často využívá k urychlenému zrání směsí vín této odrůdy s odrůdami pozdními, jako je Ryzlink vlašský. Protože vína postrádají osobitý výraz, jsou méně oblíbená. Výjimkou jsou u nás vína této odrůdy ze severněji položených vinic Jižní Moravy, kterým na určité osobitosti nechybí

Veltlínské zelené
Zkratka: VZ
Synonyma: Grüner Veltliner, Grünmuskateller, Zöldveltelini, Veltlinac zleni
Rok zápisu: 1941
Podíl vinic v ČR: 1999 - 18 %, 2004 - 11 %
Tradiční oblasti: Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Balkán
Stáří a původ: stará odrůda, asi Rakousko; S velkou pravděpodobností pochází z Rakouska, jak nasvědčuje kdysi užívaný název "Mouhartsrebe" podle vrchoviny Mangartsberg, Rakouský Grüner Veltliner se užívá až od 18. století. Předtím se hlavně užívalo pojmenování Grüner Muskateller nebo Weißgipfler. I na Moravě bylo dříve užíváno názvu Bělošpičák nebo Muškatel. Jedním z rodičů Veltlínského zeleného je pravděpodobně Tramín.
Období sklizně: od poloviny října
Barva: světle zelená až zelenožlutá
Vůně: svěží, pronikavá
Chuť: střední tělo, ovocné tóny, vyvážená, svěží s vyšším obsahem příjemných kyselin
Ve vůni a chuti můžeme hledat: lipový květ, jemně hořké mandle, pepř, u vyzrálých vín exotické ovoce
Vhodnost ke skladování: jen u výjimečných ročníků, víno je nejlepší jako mladé
Stolování: Vína Veltlínského zeleného jsou vhodná pro denní stolování. Ředěna vodou jako vinný střik tiší žízeň. Veltlínské zelené lze kombinovat se širší škálou pokrmů. Mladá vína jsou vhodná ke studeným masům, vyzrálá k hovězímu a k neutrálním omáčkám
Víno: Veltlínské zelené se používá do směsí pro známková vína a také jako surovina pro výrobu šumivých vín. Ponecháme-li na letorostu pouze jeden hrozen, dosáhneme tak zvýšené extraktivnosti a plnosti vína. Veltlínské zelené dnes tvoří 48,4 %, z celkové plochy vinic v sousedním Rakousku a setkáváme se tam většinou s běžnými jakostními víny, která se konzumují k běžné stravě anebo se pijí "pod víchem" v družné zábavě jako "heuriges" - letošní (mladé) víno. Jako mladé voní svěžestí, pepřnatostí a někdy i lehkou vůní doutníku. Z vinic na hlinitých půdách se objevuje vůně lipového květu, na půdách prvohorních hořkomandlová, na spraších kořenitá. Při zrání na lahvi se nejprve objevují zesílené kořenité pepřnaté tóny, které posléze zanikají a kraluje mandlová chuť, zjemněná u přívlastkových vín vyšších stupňů sametovou plností.

Veritas
Zkratka: Ve
Synonyma:
Rok zápisu: 2001
Podíl vinic v ČR: zatím málo rozšířené novošlechtění
Tradiční oblasti: Morava
Stáří a původ: mladá odrůda, Morava; Odrůda byla vyšlechtěna roku 1963 ve Šlechtitelské stanici ve Znojmě C. Míšou a M. Zbořilem křížením odrůd Ryzlink červený a Bouvierův hrozen. Odrůda Ryzlink červený je mutací Ryzlinku rýnského.
Období sklizně: od poloviny září
Barva: zelenožlutá, sytější
Vůně: jemné ovocné tóny
Chuť: harmonická, příjemná
Ve vůni a chuti můžeme hledat: jemné květinové tóny, med
Vhodnost ke skladování: malá
Stolování: víno Veritas můžeme podávat k pokrmům s neutrálními omáčkami
Víno: Víno je harmonické, se středním obsahem kyselin. Ve vůni se objevují jemné ovocné tóny. Chuť je vyrovnaná, příjemná a osvěžující

Agni
Zkratka: Ag
Synonyma:
Rok zápisu: 2001
Podíl vinic v ČR:
Tradiční oblasti:
Stáří a původ: mladá odrůda, Morava; Odrůda vznikla roku 2001 spoluprací šlechtitelů ze šlechtitelských stanic ve Velkých Pavlovicích a v Perné - J.Havlíka, Ing. F. Zatloukala a Ing. L. Michlovského - křížením odrůd André a Irsai Oliver
Období sklizně: od první poloviny září, hrozny dosahují vysoké cukernatosti a zrají brzy
Barva: nadprůměrně sytá
Vůně: výrazně muškátová
Chuť: plná, příjemná
Ve vůni a chuti můžeme hledat: muškát, plnost, exotické tóny
Vhodnost ke skladování: zatím neověřeno
Stolování: vína se podávají k dezertům a k sýrům se zelenou plísní
Víno: víno je plné, zvláštního, pro červená vína nezvyklého typu s výrazným muškátovým aroma. Odrůda by se pravděpodobně mohla uplatnit při výrobě vín dezertních 

Alibernet
Zkratka: Al
Synonyma: Odesskij čornyj
Rok zápisu: 1975
Podíl vinic v ČR: zatím jen málo rozšířená barvířka
Tradiční oblasti: Ukrajina, Slovensko
Stáří a původ: mladá odrůda, Ukrajina; Odrůda byla vyšlechtěna v roce 1950 v ukrajinském Vědecko-výzkumném ústavu pro vinohradnictví v Oděse. V okolí se pěstuje pod názvem Oděskij čornyj. Vznikla křížením odrůd Alicante Bouschet a Cabernet Sauvignon
Období sklizně: od první poloviny října
Barva: velmi tmavě červená
Vůně: výrazná kabernetová
Chuť: středně plná až plná, s vyšším obsahem tříslovin, zrající až do neutrální hebkosti
Ve vůni a chuti můžeme hledat: černý rybíz, kabernet
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: víno Alibernetu je vhodné k pokrmům ze zvěřiny
Víno: Víno může dosahovat velmi dobré jakosti a může být i dostatečné plné při menším objemu sklizených hroznů a v teplých podmínkách. Z vyšších sklizní je řídké, méně barevné, s nepříjemně vysokým obsahem kyselin. Odrůda je používána do cuvée, jimž dodává barvu a kabernetové aroma

André
Zkratka: An
Synonyma:
Rok zápisu: 1980
Podíl vinic v ČR: 1999-1,3 %, 2004-1,5 %
Tradiční oblasti: Morava
Stáří a původ: mladá odrůda, Morava; Odrůdu vyšlechtil Ing. J. Horák ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích křížením odrůd Frankovka a Svatovavřinecké. Byla nazvána na počest Ch. K. Andrého (1736 - 1831), který byl zakladatelem spolku na podporu šlechtění ovoce a révy v Brně
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1980
Období sklizně: od konce října, plodnost je velmi dobrá, a má-li být jakost vína výborná, pak je nutná probírka hroznů a velmi pozdní sklizeň, aby se větší část vysokého obsahu kyseliny jablečné odbourala ještě na keři
Barva: u vín z dobře vyzrálých hroznů tmavě granátová
Vůně: ovocné vůně peckovitého ovoce, u zralých vín tóny borůvek, případně povidel
Chuť: plná, harmonická, po vyzrání v sudech a na lahvích hebká chuť zralé třísloviny
Ve vůni a chuti můžeme hledat: ostružiny, borůvky, povidla
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: vína André jsou vhodná ke grilovaným masům a k tučnějším sýrům. Jsou vděčným doplňkem k tvrdým sýrům a tmavým a uzeným masům
Víno: mnohé vinaře bohužel svádí velká plodnost odrůdy a produkují pak vína světlá, tvrdá a drsná

Ariana
Zkratka: Ar
Synonyma:
Rok zápisu: 2001
Podíl vinic v ČR: zatím jen menší ověřovací výsadby
Tradiční oblasti: Morava
Stáří a původ: mladá odrůda, Morava; Odrůda vznikla ve Šlechtitelské stanici v Perné prací Ing. F. Zatloukala a Ing. L. Michlovského křížením odrůd (Ryzlink rýnský x Svatovavřinecké) a Zweigeltrebe
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 2001
Období sklizně: od první poloviny října, plodnost je vysoká při dobré cukernatosti
Barva: granátová
Vůně: aromatické látky peckovitého ovoce
Chuť: jemná, harmonická, plná, lehké třísloviny
Ve vůni a chuti můžeme hledat: ovocné tóny
Vhodnost ke skladování: střední
Stolování: mladší vína odrůdy Ariana s ovocnými tóny jsou vhodná k červeným masům a sýrům s bílou plísní. Vyzrálejší vína skvěle doplňují hovězí maso a divočinu, i v pikantnějších úpravách a také sýry s modrou plísní
Víno: charakter vín připomíná vyzrálá vína odrůdy Zweigeltrebe

Cabernet Moravia
Zkratka: CM
Synonyma:
Rok zápisu: 2001
Podíl vinic v ČR: 2004 - 0,8 %
Tradiční oblasti: Morava
Stáří a původ: mladá odrůda, Morava; Odrůdu vyšlechtil Lubomír Glos v Moravské Nové Vsi křížením odrůd Cabernet Franc a Zweigeltrebe
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 2001
Období sklizně: polovina října; zrání hroznů je velmi pozdní. Plodnost je výborná a pravidelná. K výrobě vysoce jakostních vín je třeba objem sklizně snižovat
Barva: tmavě granátová
Vůně: jemně kabernetové tóny
Chuť: jemně kabernetové tóny
Ve vůni a chuti můžeme hledat: černý rybíz
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: Podává se k masitým jídlům s kořeněnými omáčkami a k tučným sýrům
Víno: Je-li technologie dobře zvládnuta, patří Cabernet Moravia ke špičkovým moravským červeným vínům. Po odbourání kyseliny jablečné je víno velmi plné, hebké, s dobře strukturovanými tříslovinami a s dlouhou dochutí

Cabernet Sauvignon
Zkratka: CS
Synonyma: Petit-Cabernet, Bouchet, Sauvignon Rouge
Rok zápisu: 1980
Podíl vinic v ČR: 1999 - 0,1 %, 2004 - 1,3 %
Tradiční oblasti: Francie
Stáří a původ: stará odrůda, Francie; Původní kabernetovou odrůdou je Cabernet Franc, který je úzce příbuzný s volně rostoucí révou lesní. Přirozeným opylením odrůdou Sauvignon vznikla v současné době nejmódnější modrá odrůda Cabernet Sauvignon. Cabernet Sauvignon je s asi 140000 hektary celosvětových výsadeb na sedmém místě mezi nejrozšířenějšími odrůdami. Říká se o něm, že nemilosrdně vytlačuje ostatní modré z jejich tradičních areálů rozšíření. Někteří fanatičtí milovníci vín Cabernet Sauvignonu jsou ochotni zaplatit vysoké sumy za vína z extrémně nízkých sklizní hroznů, která vynikají až neskutečnou hustotou. Tradicionalisté Cabernet Sauvignon proklínají, dovozci jej vyzdvihují v naději na tučné zisky a milovníci vína jsou potěšeni tím, že tu je odrůda, jejíž víno téměř vždy poznají. Říká se, že na Cabernet Sauvignon je vlastně jednoduchý recept. Jeho aroma a chuť je směsí červeného rybízu, cedrového dřeva, grafitu z běžné tužky a vůně doutníkové krabice
Období sklizně: od druhé poloviny října
Barva: tmavě granátová barva, někdy s modravým zábleskem, stárnutím se sytost stupňuje
Vůně: typická černorybízová
Chuť: mohutná s dlouhotrvajícím dojmem, kořenitá, u mladých vín silně tříslovitá, u vyzrálých hebce sametová Ve vůni a chuti můžeme hledat: černý rybíz, třešně, ostružiny, zelenou papriku, olivy, cedrové dřevo, marmeláda, hořkou čokoládu, eukalypt, tabák, tuhu, mentol
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: Plná, aromatická vína velmi dobře doprovázejí masitá jídla, zejména jehněčí pečeni, bifteky, krůtí maso nebo úpravy jídel s kořenitými omáčkami
Víno: V nezralých ročnících a při přetížení keřů úrodou se ve víně Cabernetu objeví zelené tóny, vůně zelené papriky, hrubost. Z vyzrálých hroznů je chuť vždy černorybízová a k ní se pak druží podle polohy, půdy, sklizně a technologie vůně tmavých třešní, ostružin, tabáku, eukalyptu, anebo u velmi koncentrovaných vín ze zámoří vůně marmelády. Ve většině oblastí, kde se ve větší míře pěstuje Cabernet Sauvignon je školení vína spojenou s používáním sudů barrique, které předávají vínům další vůně a chuť, zejména po vypalování sudů (toastování). Vína této odrůdy zrají velmi pomalu. Lahvují se po jednom až dvou letech a začínají být příjemná k pití po čtyřech až pěti letech. Svého optima dosáhnou po pěti až deseti letech i později

Domina
Zkratka: Do
Synonyma: Gf IV - 25 - 7 A
Rok zápisu: 2004
Tradiční oblasti: Německo
Stáří a původ: mladá odrůda, Německo; Odrůdu vyšlechtil v Německu Peter Morio a prof. Dr. B. Husfeld ve Šlechtitelského ústavu pro révu vinnou v Geilweilerhofu v roce 1927. Je to kříženec odrůd Modrý Portugal a Rulandské modré
Období sklizně: Vzhledem k vysokému obsahu kyselin je nutné sklízet pozdě, plodnost je vysoká a pravidelná
Barva: tmavě granátová
Vůně: neutrální
Chuť: plná, neutrální, extraktivní
Ve vůni a chuti můžeme hledat: ostružiny
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: Vyzrálé, tmavě červené víno je vhodné ke zvěřině nebo k pečeným masům
Víno: Víno příjemné chuti má tmavě červenou barvu. Mladší vína obsahují více kyselin, proto je vhodné delší ležení v sudech

Dornfelder
Zkratka: Dr
Synonyma: We S 341
Rok zápisu: 2004
Tradiční oblasti: Německo
Stáří a původ: mladá odrůda, Německo; Dornfelder vyšlechtil August Herold ve Státním učebním a výzkumném ústavu vinařském ve Weinsbergu v Německu křížením odrůd Helfensteiner a Heroldrebe. Helfensteiner pochází z křížení odrůd Jakubské a Trolínské. Heroldrebe pak z křížení odrůd Modrý Portugal a Frankovka
Období sklizně: pokud možno pozdní, dovoluje to dobrá odolnost proti plísni šedé. Plodnost je vysoká, odrůda je vhodná i jako nenáročná odrůda stolní
Barva: tmavě granátová
Vůně: svěží ovocné tóny
Chuť: středně plná až plná podle úrody a technologie
Ve vůni a chuti můžeme hledat: ořechy
Vhodnost ke skladování: střední
Stolování: svěží vína Dornfelderu se hodí k těstovinám, plná vína podáváme k pečeným masům
Víno: Dornfeldern poskytuje možnost velkého kvalitativního rozsahu od stolních vín až k pozdním sběrům a současně umožňuje využití různých technologií k výrobě červených vín. Záhřevem drtě se dají získat velmi barevná vína vhodná ke krytí (zvýraznění) barvy různých cuvée

Frankovka
Zkratka: Fr
Synonyma: Blaufränkisch, Blauer Limberger, Lemberger, Kékfrankos
Rok zápisu: 1941
Podíl vinic v ČR: 1999 - 5 %, 2004 - 7 %
Tradiční oblasti: Rakousko, Německo, Morava, Slovensko, Maďarsko
Stáří a původ: stará odrůda, asi Rakousko; Je to pravděpodobně rakouská odrůda, na jejímž vzniku se podílela odrůda Heunisch. Pěstuje se hlavně ve středoevropských vinařských oblastech
Období sklizně: od poloviny října; je to odrůda pozdní, a proto vyžaduje výborné polohy
Barva: světle i tmavě rubínová s fialovými záblesky
Vůně: v mladém víně je travnaté aroma, které se při zrání vína mění na ostružinové vůně
Chuť: tvrdší, s čerstvou kyselinkou a vyššími tříslovinami, kořenitá, ovocná
Ve vůni a chuti můžeme hledat: ostružiny, skořici
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: V závislosti na vyzrání hroznů může být víno Frankovky běžným denním vínem ke svačinám a k celé řadě obvyklých jídel všedního dne. Z dobrých ročníků se výborně hodí k pečeným masům, ke zvěřině, kachně i huse, ke guláši, k jídlům z vnitřností, ke kořeněným jídlům zeleninovým, k polentě, ke zrajícím i bílým sýrům, k těstovinám v kořenité úpravě nebo k některým druhům pizzy
Víno: Ve vínech Frankovky je vždy poněkud více kyselin nežli v ostatních červených vínech a na počátku jsou i třísloviny tvrdší. Tato skutečnost vede producenty kvalitních vín Frankovky k podstatnějšímu snížení sklizní probírkou hroznů, k prodloužení doby nakvášení rmutu a tím získání vyššího extraktu. Současně se ponechávají taková vína delší dobu vyzrávat na sudech. Tím je možné dosáhnout při využití jablečno-mléčného kvašení výraznější charakter červeného vína, které je kořenité a současně plné s ovocnými tóny. Vína Frankovky se dají dobře skladovat a zrají na lahvi pomalu

Laurot
Zkratka: La
Synonyma: MI 5 - 106
Rok zápisu: 2004
Podíl vinic v ČR:
Tradiční oblasti: Morava
Stáří a původ: mladá odrůda, Morava; Odrůdu vyšlechtil prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., doc. Ing. Miloš Michlovský, CSc, a kolektiv šlechtitelů Vinselektu složitým křížením (Merlot x Sibel 13666) x (Frankovka x Svatovavřinecké)
Období sklizně: středně pozdní
Barva: velmi tmavě granátová s fialovými odlesky
Vůně: svěží s ovocnými tóny
Chuť: plná, jemná, atraktivně harmonická
Ve vůni a chuti můžeme hledat: višně, černý rybíz, plody černého rybízu
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: Víno je vhodné k masitým jídlům s neutrálními omáčkami, kdy vynikne jeho harmonie
Víno: Charakterem víno poněkud připomíná vína odrůdy Zweigeltrebe

Merlot
Zkratka: Me
Synonyma: Médoc noir, Vitraille, Sémillon Rouge
Rok zápisu: 2001
Podíl vinic v ČR: zatím jen ověřovací výsadby
Tradiční oblasti: Francie
Stáří a původ: stará odrůda, Francie; Původní francouzská odrůda geneticky blízka odrůdě Cabernet Franc, která ve Francii zabírá plochu kolem 80000 hektarů s narůstající tendencí. Její vína jsou součástí červených vín francouzského regionu Bordeaux, hlavně v oblasti St. Émillion a Pomerol, kde leží světoznámý zámek Chateau Petrus, jehož vinice na těžké jílovité půdě s vrstvami podloží prosycenými železem jsou osázeny téměř výhradně Merlotem. Odrůda se v posledních desetiletích rozšířila rychle po celém světě a vína si získala značnou oblibu. Jméno je odvozeno od francouzského názvu ptáka kosa (merle), který s oblibou ozobává malé bobule z velkých hroznů Merlotu, neboť se zabarvují do modra dříve nežli u ostatních odrůd. Vína Merlotu jsou výborným doplňkem do směsí s odrůdou cabernet Sauvignon, protože jsou plná a svou měkkostí mírní agresivní třísloviny Cabernetu a urychlují jeho zrání.
Období sklizně: od druhé poloviny října; zrání je středně pozdní. Ke konci zrání přibývá rychle obsah cukru a ubývají kyseliny
Barva: rubínová až tmavě granátová, odstín záleží na velikosti sklizně, a protože je odrůda plodná, objevují se na trhu i vína světle rubínová s travnatou vůní a nahořklou dochutí
Vůně: jemná vůně přezrálého černého rybízu
Chuť: nízký obsah kyselin, plnost, hebkost, vláčnost, dlouhé doznívání
Ve vůni a chuti můžeme hledat: černé třešně, švestky, kompot, fíky, růže, po delším ležení na lahvi se objevují tóny tabáku lanýžů, kávy, čokolády nebo i hutného ovocného koláče
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: Vína Merlotu se dají pít samotná, bez doprovodu jídel. Podávají se k různým jemným paštikám, k srnčímu nebo jelenímu ragú, k telecím ledvinkám, k hříběcímu masu, k pokrmům s výraznou chutí rajčat, k pokrmům z pernaté zvěře nebo k ementálu
Víno: Víno se velmi lehce a příjemně pije. Pro svou vláčnost jsou vína Merlotu velmi oblíbena u konzumentů, kteří by se tříslovitých červených vín nenapili pro složitost chuťových vjemů

Modrý Portugal
Zkratka: MP
Synonyma: Oportó, Kraljevina, Portugaljka, Portugizac Crni, Portugais Bleu, Blauer Portugieser
Rok zápisu: 1941
Podíl vinic v ČR: 1999 - 1,6 %, 2004 - 3,9 %
Tradiční oblasti: Rakousko, Čechy, Morava, Maďarsko
Stáří a původ: stará odrůda, asi Portugalsko; Traduje se, že roku 1772 povolal hrabě de Fries na svůj zámek v Bad Vöslau u Vídně několik vinařů z okolí a předal jim svazky réví odrůdy, které dostal od své obchodní agentury v Oportu v Portugalsku. Odrůda měla takové přednosti, že za několik let byly v okolí obce vysázeny dvě třetiny vinic odrůdou Blauer Portugieser. Podle jména obce se jí také říkalo "Vöslauer". Pěstování se rozšířilo postupně do celé monarchie. V Bad Vöslau vzniklo u tamní firmy R. Schlumberger v roce 1848 první šumivé víno z Modrého Portugalu, které si získalo nesmírný ohlas daleko za hranicemi Rakouska. U nás byl kdysi Modrý Portugal nejrozšířenější modrou odrůdou nejen pro svou vysokou plodnost, ale i proto, že se díky své jemnosti a svěžímu aroma dobře pije.
Období sklizně: od druhé poloviny září; zrání hroznů je rané až středně rané. Hrozen může sloužit i jako kvalitativně nenáročný stolní hrozen
Barva: jemně rubínová
Vůně: jemně květinová
Chuť: lehčí, s menším obsahem tříslovin, harmonická
Ve vůni a chuti můžeme hledat: květiny, čerstvé seno
Vhodnost ke skladování: malá
Stolování: Vína Modrého Portugalu se často pila při družné zábavě pod víchem, kde se podávaly studené masité pokrmy. Lehká vína této odrůdy se hodí k zahánění žízně při stolování a dají se kombinovat s velkou paletou pokrmů, neboť svým neutrálním dojmem výraz jídel nijak neruší. Jsou vhodná ke zrajícím sýrům, k drůbežímu masu s hutnou úpravou i k těstovinám
Víno: Odstín červené barvy vína odpovídá velikosti sklizně, ale vždy je méně intenzivní než u Svatovavřineckého. Mladé víno má jemnou květinovou vůni, která je nesmírně příjemná. Při zrání vína se objevují vůně čerstvého sena. Použitím zvláštní technologie, tzv. karbonické macerace, lze z Modrého Portugalu vytvořit velmi příjemný typ mladého červeného vína. To přichází na trh pod názvem "Martinské víno" v den svátku sv. Martina (11. listopadu). Víno Portugalu se občas užívalo ke spojování s vínem Frankovky, aby se dosáhlo rychlejšího zrání a zjemnila se tvrdost kyselin a tříslovin Frankovky. Takovou směs nazývali na Slovácku "Slovácký granát" a bývala velmi oblíbená

Neronet
Zkratka: Ne
Synonyma:
Rok zápisu: 1991
Podíl vinic v ČR: 2004 - 0,2 %
Tradiční oblasti: Morava, Čechy, Slovensko
Stáří a původ: mladá odrůda, Morava; Odrůdu vyšlechtil prof. Ing. Vilém Kraus, CSc. Vznikl složitým křížením (Svatovavřinecké x Modrý Portugal) x (Alicante Bouschet x Cabernet Sauvignon)
Období sklizně: plodnost je pravidelná a dobrá, hrozny zrají brzy. Cukry získané asimilací jsou ve větší míře transformovány na barviva a třísloviny, takže cukernatost nebývá příliš vysoká, což je všeobecným znakem barvířek
Barva: velmi tmavě červená s modravými záblesky
Vůně: jemná
Chuť: plná, výraznější struktura tříslovin
Ve vůni a chuti můžeme hledat: černý rybíz, višňový kompot, kabernetový charakter
Vhodnost ke skladování: střední
Stolování: Vína Neronetu jsou vhodná k různým úpravám těstovin a k přírodně upraveným masům
Víno: Víno Neronetu lze získávat dvojím způsobem. Odzrněná drť se nechá několik hodin naležet a pak se vylisuje mošt. Ten je zbarven tmavě červeně a kvasí se stejně jako bílá vín, tedy bez kvašení rmutu se slupkami jako u ostatních červených vín. Takto získané červené víno je velmi jemné a má méně tříslovin a neutrální chuť. Je proto vhodné k popíjení jako mladé víno. Nebo se rmut nakvašuje tak jako u vín červených. Pak se získá velmi intenzivně zbarvené červené víno s vysokým množstvím tříslovin, vhodné ke zvyšování barevnosti i obsahu tříslovin jiných červených vín, jejich charakter se tím nenarušuje. Protože je Neronet raně zrající barvířka, dává intenzivně barevné víno i v nepříznivých ročnících, kdy je žádoucí zvyšovat barevnost našich červených vín, aby obstála v konkurenci se zahraničními

Rubinet
Zkratka: Ru
Synonyma: Tintet, R - 27
Rok zápisu: 2005
Podíl vinic v ČR:
Tradiční oblasti:
Stáří a původ: mladá odrůda, Morava; Rubinet vyšlechtil prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., složitým křížením (Revolta x Alibernet) x André. Jednotlivé odrůdy pochází z následujících křížení starých odrůd: Revolta = (Malingre x Chrupka bílá) x (Čabaňská perla x Corinth rosa), Alibernet = (Alicante Bouschet x Cabernet Sauvignon), André = (Frankovka x Svatovavřinecké)
Období sklizně: hrozny zrají brzy a vydrží na keřích dlouho, což umožňuje odbourávání kyseliny jablečné přímo na vinici
Barva: neprůhledně sytě červnočervená
Vůně: intenzivní, kořenitě kabernetová, zvláštní
Chuť: velmi plná, viskózní, kabernetová, tříslovitá, charakteru jižních vín
Ve vůni a chuti můžeme hledat: černý rybíz, plody černého bezu, Cabernet Sauvignon, koření
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: Vína Rubinetu se hodí ke zvěřině či k pečeným masům
Víno: Charakterem víno připomíná červená vína z jižní Evropy - typu cuvée s odrůdou Cabernet Sauvignon. Je velmi vhodné ke spojování s červenými víny, kterým dodává plnost a charakter. Hodí se pro technologii školení v sudech barrique

Rulandské modré
Zkratka: RM
Synonyma: Roučí modré, Pinot noir, Spätburgunder, Blauer Burgunder, Blauer Klevner, Crni burgundac, Kisburgundi, Pinot nero
Rok zápisu: 1941
Podíl vinic v ČR: 1999 - 1 %, 2004 - 4 %
Tradiční oblasti: Francie, Itálie, Německo, Čechy, Morava
Stáří a původ: stará odrůda, Francie; Podobně jako Chardonnay je i tato burgundská odrůda velmi rozšířena po celém světě. Nese téměř všude původní název Pinot noir. Název Pinot je odvozen od slova pin = borovice, protože jeho malé, bobulemi nahloučněné hrozinky připomínaly šišky jehličnanů. V genotypu odrůdy jsou zakódováni rodiče samovolné v přírodě vzniklé odrůdy z křížení mezi Mlynářkou (Pinot meunier) a Tramínem. Pinot dal císař Karel IV. dovézt do Čech z Francie. Traduje se, že první sazenice věnoval nákladníkům (majitelům) hor viničních v Mělníku za pomoc za potírání lapků na řece Labi.
Období sklizně: od konce září; plodnost je pravidelná a dobrá
Barva: bledě rubínová až cihlově červená, s nazlátlým okrajem
Vůně: ovocné tóny
Chuť: plná, nízký obsah kyselin, velmi jemné třísloviny, hebkost při klouzání po jazyku
Ve vůni a chuti můžeme hledat: ostružiny, maliny, jahody, červené třešně, brusinky, ve vyzrálých kůže, kouř hořícího dřeva, tlející listí, sušené švestky, povidla, hořké mandle, hořká čokoláda
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: Červená vína Pinot noir se podávají v širokých "břichatých" pohárech a platí pro ně pravidlo: čím starší víno, tím objemnější pohár, který se plní jen do pětiny až čtvrtiny celkového objemu, aby se široká hladina mohla dobře provzdušnit. Taková vína lze podávat bez pokrmů, k tichému obdivu jejich vůní a skladby a k meditování s přáteli. Při stolování se předkládají k pečeným masům, jemným úpravám zvěřiny i jiných tmavých mas, pernaté zvěři, nadívané drůbeži a doporučují se rovněž k pokrmům z hub a k mnoha druhům sýrů. Jsou skvělé také k delšímu posezení s malým zákuskem.
Víno: Vína odrůdy Rulandské modré mívají různý charakter, podle světových oblastí, kde se tato odrůda pěstuje, ale i podle toho, jak s nimi vinař zachází. Ohromují svou plností, která se zráním zvyšuje. Vína se velmi dobře hodí k dlouhému skladování. Slupka bobulí Rulandského modrého obsahuje málo červeného barviva, a proto se lisováním celých hroznů snadno získají bezbarvá vína zvaná klarety, která jsou součástí základu směsi pro výrobu francouzských klasických šumivých vín Champagne

Svatovavřinecké
Zkratka: Sv
Synonyma: Saint Laurent, Sankt Laurent
Podíl vinic v ČR: 1999 - 10 %, 2004 - 9 %
Rok zápisu: 1941
Tradiční oblasti: Rakousko, Německo
Stáří a původ: stará odrůda, Francie; Genetické analýzy ukazují, že Svatovavřinecké je příbuzné s odrůdami burgundskými.
Odrůda se nejvíce rozšířila se zavedením vysokého vedení révy vinné v Rakousku a u nás, protože byla pro tento způsob pěstování dobře přizpůsobena
Období sklizně: od začátku října; V mládí plodí dobře, později je plodnost střídavá. Bobule se začínají vybarvovat ke svátku sv. Vavřince (10. srpna)
Barva: tmavě červená, granátová až fialová
Vůně: výrazně višňová, někdy až černorybízová
Chuť: drsnější, s ovocnými tóny, plná, výrazně odrůdový charakter, zajímavě strukturované třísloviny, někdy bývají mladá vína zatížena příliš vysokým obsahem kyselin
Ve vůni a chuti můžeme hledat: višně, černý rybíz, u lahvově zralých dobrých ročníků povidla
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování: Svatovavřinecké se podává k běžné konzumaci všedních jídel a k sýrům. Velmi dobře se hodí jako doprovod tmavého masa a sýrů s intenzivní chutí. Je dobrým doplňkem také ke kořeněnému vepřovému nebo ke zvěřině. Potěší rovněž v kombinaci s husou či kachnou
Víno: Vína odrůdy Svatovavřinecké mohou ve velmi dobrých ročnících oslnit svou plností a povidlovou vůní i chutí. Jsou vhodná také do směsí s Modrým Portugalem
Poznámka: synem Svatovavřinecké odrůdy vína je Saint Laurent.