Víno, vínko Báječná Lednice - region, turistika
Valtice - hlavní město vína Romantický Mikulov

Víno, vínko  

Rady - Kontrolní otázka - Manipulace - Sklénky - Pití - Rozdělení - Vinařství
Vinné sklepy - Odrůdy vín - Víno, 14 otázek a odpovědí - Víno, jak má být - Historie vína - Historie vína na Moravě - Šampaňské - Habánské sklepy
Vinná Věstonická Venuše - Písničky o víně, seznam - Písničky o víně, texty - Kocovina
WWW odkazy - Kontakty

Rozdělení  

názvosloví - kategorie vín - rozdělení vín dle původu či výroby - základní rozdělení vín - zeměpisné rozdělení moravských vín
archivní vína - burčák - šampaňské
odrůdy vín
 
Názvosloví

Rulandské je odrůdově totéž co burgundské, akorát že je to vínko, které není pěstováno v Burgundsku. Na základě oprávněné žádost francouzských vinařů se burgundské smí nazývat jen takové víno, které je pěstováno a vyráběno v Burgundsku (Francie). Takže my znalci říkáme tomuto vínku "burgundské" pouze potichu, šeptem a v moravském sklepě, kde nás Francouzi nemohou slyšet. Venku říkáme tak, jak je povoleno, totiž "rulandské".

 
Vinný sklep Kategorie vín

Základní rozlišení je na dvě kategorie: vína dobrá a špatná. Podle skutečných znalců vinařů a také dle vinařského zákona je dělení trošku složitější. V zásadě rozhoduje obsah cukru v hroznech, ze kterých se víno vyrábí. Ale aby věci nebyly tak moc jasné, pozor, obsah cukru zde uvedený nemusí být v relaci s chuťovými pojmy "suché" a "sladké" (aromatické) víno.

Stolní víno
nejnižší kategorie vín; pro výrobu těchto vín je podmínkou, aby hrozny použité pro jeho výrobu dosáhly alespoň 11° stupňů cukernatosti ČNM (Českého Normovaného Moštoměru); na etiketě nesmí být uváděn ročník ani odrůda; vřele Vám doporučujeme stolní víno nepít.

Zemské víno
stolní víno, vyrobené z hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno, kde nebyl překročen nejvyšší hektarový výnos; hrozny musí dosahovat alespoň 14 °ČNM; na etiketě může být uvedena odrůda a zeměpisné označení.

Jakostní odrůdové nebo známkové víno
Na etiketách bývá uveden název odrůdy, vinařská oblast a podoblast, vinařská obec a viniční trať.
Hrozny jsou sklízené na vinici vhodné pro jakostní víno s dodrženým hektarovým výnosem; hrozny musí dosáhnout nejméně 15 °ČNM; na etiketách může být uveden název odrůdy, vinařská podoblast, vinařská obec a viniční trať.
V kategorii jakostních vín rozlišujeme:
- jakostní odrůdové víno musí obsahovat minimálně 85% hroznů jedné uvedené odrůdy, vyrábí se zpravidla z této jedné odrůdy, nejvýše však ze tří odrůd; - jakostní známkové víno se vyrábí scelením dvou, nebo více odrůd vín, může se vyrábět z různých směsí hroznů, rmutu, moštu či vín podle určité stálé receptury.

Pozn.: výše uváděné stupně cukernatosti znamenají počet kilogramů cukru obsaženého ve 100 litrech moštu, který byl vylisován ze sklizených hroznů.

Jakostní přívlastkové (víno s přívlastkem)
Na etiketách bývá uveden název odrůdy, vinařská oblast a podoblast, vinařská obec a viniční trať, dále příslušný přívlastek.
Jsou to kategorie vín vysoké kvality.
Vína v této kategorii jsou tříděna na:
- kabinet, je vyráběn z hroznů, které dosáhly nejméně 19 °ČNM
- pozdní sběr, je vyráběn z hroznů, které dosáhly nejméně 21 °ČNM
- výběr z hroznů, je vyráběn z hroznů, které dosáhly nejméně 24 °ČNM
- výběr z bobulí, je vyráběn z hroznů, které dosáhly nejméně 27 °ČNM
- výběr z cibéb, vyrábí se pouze z vybraných bobulí (napadených ušlechtilou plísní šedou), nebo z přezrálých bobulí (které dosáhly cukernatosti nejméně 32 °ČNM)
- ledové víno - viz níže.
- slámové víno - viz níže.
- archivní víno - viz níže.

Ledové víno
Je vyráběno z hroznů, které dosáhly nejméně 27 °ČNM a současně musí být splněna podmínka, že tyto hrozny byly sklízeny až po prvních mrazech, při teplotách minus 7°C a nižších.

Slámové víno
Připravuje se hroznů, které před zpracováním ležely alespoň 3 měsíce na slámě či rákosu anebo byly zavěšeny ve větraném prostoru, mošt; získaný z těchto hroznů musí vykazovat cukernatost nejméně 27 °ČNM.

Archivní víno
Dle vinařského zákona taková vína neexistují, jedná se pouze o marketingové pojmenování starších vín. Hodně závisí na místě a podmínkách skladování, lahve mají ležet mírně skloněné, aby se máčela korková zátka. Někdy se archivní vína skladují pod vodou (např. v moři, na Vranovské přehradě u Znojma).

Poznámka: výše uváděné stupně cukernatosti znamenají počet kilogramů cukru obsaženého ve 100 litrech moštu, který byl vylisován ze sklizených hroznů.

 
Rozdělení vín podle původu či specifického způsobu výroby

Vína originální certifikace (VOC)
vína z určité, přesně vymezené lokality, toto kritérium se užívá například ve Francii, Itálii či Španělsku, kde je jedním z hlavních aspektů pro kategorizaci vína apelace - poloha vinice, na níž byly vypěstovány hrozny pro jeho výrobu.

Vína šumivá
Jsou označována též jako šampaňské (obecně), jakostní šumivá vína či sekty.
Příklady jsou originální Šampaňské (Champagne, Francie), Bohemia Sekt, Demi Sekt (Česká republika), Sovetskoe Igristoje (Rusko).

Vína perlivá

Vína likérová

Vinné nápoje, vína aromatizovaná a vinné koktejly

Odalkoholizované víno a nízkoalkoholické víno

 
Základní rozdělení vín

Zde je uvedeno přibližné rozdělení, dále záleží na tom, zda je to běžný sběr, pozdní sběr apod.:
- bílé suché či sušší: Veltlínské zelené, Neuburgské, Rulandské bílé, Rulandské šedé.
- bílé střední: Muller Thurgau, Rýnský ryzlink, Vlašský ryzlink, Sylvánské zelené, Veltlínské červené ranné
- bílé sladší, aromatičtější: Pálava, Chardonnay, Sauvignon, Irsai Oliver, Aurelius.
- bílé sladké: Moravský muškát, Tramín
- červené suché či sušší: Svatovavřinecké, Frankovka, Andre, Zweigeltrebe.
- červené střední: Rulandské modré, Modrý Portugal, Cuvee, Merlot, Chiraz, Pinot Noir.
- červené sladší či sladké, aromatičtější: Cabernet, Cabernet Sauvignon, Cabernet Moravia, Burgundské, Portské, Madeirské.

 
Odrůdy vín

Zde naleznete podrobný popis odrůd vín, uznaných v České republice, včetně jejich vlastností, vhodnosti k určitým jídlům atd.: odrůdy vín.

 
Zeměpisné rozdělení moravských vín

Sklénka Vinařská oblast Morava

Vinařská oblast Morava má výborné předpoklady pro tvorbu bílých vín se zajímavým spektrem vůní a kořenitosti, které doplňuje látková plnost z moravských úrodných půd. Souhru vůní a chuti podtrhují svěží kyseliny povzbuzující k opětovnému doušku harmonického a pro jednotlivé podoblasti Moravy charakteristického vína. Moravská červená vína provázela odjakživa venkovskou stravu a posilňovala vinaře v jejich těžké práci. Chuťový projev nikdy nepostrádal zemitou pravost doprovázenou uchováním ovocitého charakteru červeného vína. Charakter červených vín se v poslední době mění pod vlivem uplatňování moderní technologie červených vín, která jim dodává více vláčné jemnosti. Líbezná jihomoravská krajina a její jedinečné přírodní podmínky vtiskují vínům svéráznost, která je hlavním předpokladem pro trvalý zájem o jedinečnost v nepřeberném množství.

Vinařská oblast Morava - podoblasti

Znojemská vinařská podoblast
Znojemsko leží v dešťovém stínu Českomoravské vrchoviny tvořené prahorními útvary, jejichž výběžky daly na mnohých místech, hlavně v severní části, vzniknout kamenitým půdám význačným pro pěstování Ryzlinku Rýnského, Veltlínského zeleného a v okolí Dolních Kounic i pro pěstování modrých odrůd, hlavně Frankovky. Město Znojmo bylo vždy význačným vinařským střediskem a dokládá to spleť dlouhých chodeb vinných sklepů přímo pod městem. V blízkosti města se táhnou prvotřídní viniční polohy od Kraví hory směrem na Hnánice se štěrkovým podložím překrytým místně spraší, případně i s polohami jílů. Od Znojma na jih se táhne podél hranice s Rakouskem řada známých viničních tratí přes Šatov, Chvalovice, Vrbovec, Hnízdo, Slup, Jaroslavice až do Hrušovan nad Jevišovkou, většinou s půdami sprašovými nebo štěrkopísky. Na východ podél Dyje jsou viniční svahy v Tasovicích a Hodonicích. Ve střední části Znojemska leží několik význačných viničních celků na Únanovce a Jevišovce se známými vinařskými obcemi Těšetice, Lechovice, Borotice. Velký areál vinic v okolí Hostěradic a Miroslavi je znám polohami Volné pole a Weinperky. Znojemsko je hlavně oblastí bílých aromatických vín, kde se kromě Vetlínského zeleného, které je hlavní odrůdou, dobře daří odrůdám Müller Thurgau, Sauvignon, Ryzlink Rýnský, Pálava. Význačnou kvalitu docilují i odrůdy Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré.

Mikulovská vinařská podoblast
Je charakterizována vápencovými elevacemi Pavlovských vrchů. Na jejich úbočích a v širším okolí jsou rozšířeny vápenité jíly, písky i mohutné sprašové návěje. Na vápenitých půdách v okolí Pálavy vyzrává Ryzlink Vlašský do význačné jakosti odrůdového vína s nezaměnitelným charakterem zvláštní minerálnosti, která vynáší nenapodobitelnou souhrou pobízivou strukturu vín této staré odrůdy, která tu našla svůj pravý domov. Výbornou jakostí tu vynikají i Rulandské bílé a Chardonnay. V hlinitějších půdách Dunajovických vrchů se k Ryzlinku vlašskému přidává další odrůda typická pro Mikulovsko - Vetlínské zelené. Na méně vhodných polohách to je i Müller Thurgau a na Valticku Neuburgské a Sylvánské zelené. Severně od Pálavy to jsou obce Strachotín, Pouzdřany a Popice známé víny Ryzlinku Rýnského, Tramínu a Pálavy, která vznikla na Šlechtitelské stanici vinařské v Perné, podobně jako odrůda Aurelius. Město Mikulov se záhy stalo významným vinařským střediskem díky výborným viničním polohám jak v bezprostřední blízkosti města, tak v mnoha obcích v okolí, z nichž vynikly zejména Valtice ozdobené zámkem, v jehož sklepeních se nachází Národní salon vín. Ve Valticích je i naše nejstarší vinařská škola. Středobodem krajinné krásy je Pálava - poslední výběžek vápencových Alp a perla vsazená na okraj lužních lesů dolního Podyjí. Tato chráněná krajinná oblast spolu s lednicko-valtickým areálem zve k výletům do přírody a k zastavení u dobrého vína v četných vinárnách a soukromých sklepech. Význačné postavení díky kvalitě vín si tu získaly již ve středověku obce Sedlec, Dolní Dunajovice, Pavlov, Perná, Dolní a Horní Věstonice, Novosedly a Brod nad Dyjí. Na vápenitých půdách v okolí Pálavy vyzrává Ryzlink Vlašský do význačné jakosti odrůdového vína s nezaměnitelným charakterem zvláštní minerálnosti, která vynáší nenapodobitelnou souhrou pobízivou strukturu vín této staré odrůdy, která tu našla svůj pravý domov. Výbornou jakostí tu vynikají i Rulandské bílé a Chardonnay . V hlinitějších půdách Dunajovických vrchů se k Ryzlinku vlašskému přidává další odrůda typická pro Mikulovsko - Vetlínské zelené. Na méně vhodných polohách to je i Müller Thurgau a na Valticku Neuburské a Sylvánské zelené. Severně od Pálavy to jsou obce Strachotín, Pouzdřany a Popice známé víny Ryzlinku Rýnského, Tramínu a Pálavy, která vznikla na Šlechtitelské stanici vinařské v Perné, podobně jako odrůda Aurelius.

Velkopavlovická vinařská podoblast
V centrální části podoblasti se nacházejí půdy na vápenitých jílech, slínech, pískovcích a slepencích. Tady kralují hlavně modré odrůdy, které tu jsou vysazeny na půdách s vysokým obsahem hořčíku. Takové viniční tratě se táhnou od kdysi hlavního střediska oblasti - města Hustopeče, přes Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbici a Kobylí do města s největší rozlohou vinic v katastru obce - do Velkých Bílovic Tato krajina je srdcem produkce červených vín na Moravě. V severní části, kolem Hrušovan a Žabčic se pěstuje réva na písčitých půdách, kde se kromě Vetlínského zeleného dobře daří Rulandskému šedému a hlavně aromatickým odrůdám - Tramín červený, Pálava, Muškát Moravský i Müller Thurgau. Hlavní osa viničních tratí se táhne podél dálnice v úseku Brno - Břeclav. Po pravé straně to jsou nejprve Židlochovice s převahou sprašových půd na různě modelovaném kopcovitém terénu. Židlochovice mají dlouhou vinařskou historii. Bývaly doménou brněnských měšťanů, kteří tu zakládali své vinice pod naším nejstarším horenským právem. Židlochovické právo bylo vydáno v roce 1379 markrabětem Joštem. Jsou tu dobré podmínky pro získávání velmi kvalitních vín, zejména z burgundských odrůd. Po levé straně dálnice se objeví viniční svahy ve Velkých Němčicích a lemují dálnici až do Velkých Bílovic, odkud pokračují na Žižkov a Prušánky. Je to řada viničních tratí prvotřídní bonity, které vystupují z rovinaté údolnice jako první vyvýšeniny kopcovitého terénu oligocenních Chřibů. Viniční svahy mají jihozápadní a jižní orientaci a jsou na podzim omývány teplými fénickými větry urychlujícími zrání hroznů. Členitou linii viničních tratí předstupují po pravé straně prvotřídní viniční svahy táhlého hřbetu mezi obcemi Zaječí, Přítluky a Rakvice, kde se vždy rodívala znamenitá vína Vetlínského zeleného,Ryzlinku Vlašského a Modrého Portugalu. Za hlavní linií viničních tratí leží výše položené vinice různě zvlněného terénu, který býval hlavně doménou odrůdy Neuburské a Müller Thurgau. Je to Kloboucko s obcemi Křepice, Nikolčice, Diváky, Šitbořice, Boleradice, Morkůvky a Krumvíř.

Slovácká vinařská podoblast
Slovácko leží na jihovýchodě Moravy a má velmi různorodé přírodní podmínky. Na jihu Slovácka to je krajina zvaná Podluží, kde většina vinařských obcí leží v údolnici řeky Moravy, kudy vanou ochlazující severovýchodní větry. Příhodná stanoviště pro vinice jsou na úbočích terénního zlomu nad říčkou Kyjovkou nebo na výše položených rovinatých pozemcích s lehkou půdou. Nízká nadmořská výška a lehká půda stupňují intenzitu letních teplot, takže se dosahují vína s výrazným odrůdovým charakterem. Hlavně se tu daří Ryzlinku Rýnskému, Rulandskému bílému a Rulandskému šedému a pro červená vína Frankovce, Zweigeltrebe a v obci Moravská Nová Ves vyšlechtěné nové modré odrůdě Cabernet Moravia. Severně nad Podlužím je členitý, kopcovitý terén s vinicemi výše položenými, kde již není tak patrný vliv teplého jižního proudění v období zrání hroznů a proto tam vznikají vína sice plná, ale se svěžím charakterem, který přinášejí nejen kyseliny, ale i aromatické látky vznikající na počátku zralosti bobulí a které se v nich zachovávají v místním mikroklimatu delší dobu. Leží tu dvě výrazná vinařská centra - Mutěnice s Výzkumnou vinařskou stanicí a Čejkovice s gotickou tvrzí a rozsáhlým sklepením, které tu vybudovali v roce 1232 Templáři. Sortiment odrůd tu je bohatý. Pěstují se nejen běžné odrůdy pro bílá vína, ale i velké plochy odrůd modrých, které tu dávají v některých ročnících červená vína říznějšího charakteru. Další významné vinařské obce jsou Hovorany, Čejč, Šardice a Terezín. Severní okraj Slovácka tvoří na západě vinorodé stráně Ždánického lesa s obcemi Ždánice, Archlebov a Žarošice. Vinice roztroušené řídce po kraji pak poněkud zhoustnou kolem Kyjova, Moštěnic, Vážan a hlavně kolem Polešovic, kde na šlechtitelské stanici vznikla odrůda Muškát Moravský a několik stolních odrůd. Severní výspou Slovácka je Uherskohradišťsko, kde se vinice rozrostly do větších ploch hlavně v Boršicích u Buchlovic. Setkáváme se s nimi v celé řadě obcí až k Napajedlům. Jsou rozhozeny po krajině ve vyšší nadmořské výšce a využívají jižní stráně kopcovitého terénu. Hlavně se tu daří Ryzlinku Rýnskému, Rulandskému bílému, Muškátu Moravskému a odrůdě Müller Thurgau. Ve střední části severního okraje oblasti, ale poněkud jižněji leží Bzenec, město s dlouhou vinařskou historií. Ve Bzenci vzniklo kdysi jedno z prvních vinařských družstev, které vešlo do obecného povědomí hlavně vínem z Ryzlinku rýnského nazvaným Bzenecká lipka. Nejvýchodnější část Slovácka leží na předhůří Bílých Karpat. Viniční tratě se odlišují od ostatních moravských vinařských podoblastí tím, že tu je mnoho vinic vysázeno na těžkých půdách vzniklých z původních jílů. Jsou to půdy vododržné a réva na nich čerpá výživu i v suchých létech. To dodává vínům pocit vyšší extraktivnosti a chuťové plnosti. Do takových podmínek se dobře hodí všechny burgundské odrůdy a Sylvánské zelené. Tam, kde je půda kamenitá a více záhřevná, se rodí výborná vína z Ryzlinku Rýnského. V Blatnici pod sv. Antonínkem vzniklo známkové víno Blatnický roháč spojením vín odrůd Ryzlink Rýnský, Rulandské bílé a Sylvánské zelené. V sousedství Blatnice jsou rozsáhlé vinice v obci Lipov. Správním střediskem kraje byla vždy Strážnice, které udělil horenské právo roku 1417 Petr z Kravař. I Strážnice má, podobně jako Blatnice, řadu výborných viničních tratí, které sousedí s vinicemi obce Petrov, kde se nachází chráněná lokalita zajímavých staveb vinných sklepů zvaná "Plže".

 
Archivní vína

Archivní víno je víceméně pojem. Neexistuje nějaký předpis pro označení vína. Jakožto "archivní víno" se označují vína která jsou delší dobu skladována.
Pozor, víno není slivovice či jiný tvrdý alkohol. Archivní vína je možně nechat zrát a skladovat několik let či desetiletí, ale u archivního vína není nikdy záruka, jak se zrání povede. Takže Vám za ta léta může také zkysnout či dostat chuť zkažených ořechů. Nechte zrání a skladováni na starost odborníkům ve vinných sklepích, i když i oni vědí, že výroba archivních vín není jednoduchý proces a nemusí vést vždy k optimálnímu výsledku.

 
Burčák

Burčák je čistá zkvašená šťáva z vinných hroznů má určitá procenta alkoholu.
Burčák je moravská specialita,prakticky nikde jinde na světe se tahle pochutina takhle nedělá.
Burčáku říkejte klidně burčák, i když podle Evropské unie by se "burčák" říkat nemělo, mělo by se říkat "šťáva z vinných hroznů. Ale s klidem kašlete na úředníky z EU, burčák je prostě náš, moravský, včetně toho slova "burčák". Název (slovo) "burčák" je odvozen od moravského slova "burčet", tedy "vařit" (pozor, nemá nic společného se slovem "buran" Snaha EU o zákaz používání slova "burčák" je asi stejná ptákovina, jak když pánové z Bruselu vymýšlejí podobné ptákoviny, jak moc má být zahnutý banán, aby se mu mohlo říkat banán (není divu, musí si nějak zasloužit ten důchod 4 tisíce Euro - cca 110 tisíc Kč měsíčně).
Burčák se tradičně dělá např. z odrůd Neuburg, Rulandské šedé, Rulanské bílé, Muller Thurgau, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Chardonnay, Sauvignon, Moravský muškát, Tramín, Andre, Zweigeltrebe, Cuvee.
Tradiční moravský burčák je světový unikát, jinde ve světě se nepřipravuje. Existují určité ekvivalenty nebo cizojazyčná pojmenování burčáku, např. anglicky je to "stum", francouzsky "vin bourru", německy "Heurige", Indiánsky (hlavně Jižní Amerika, Venezela, Bolívie, Peru, Chile, Brazílie, Argentina, Andy, pampy, pralesy) se burčáku říká "čůčo".
Burčák se připravuje a pije se pouze v určitém období, zpravidla od začátek září až polovina října. Letos v létě (rok 2007) byl burčák dispozici o měsíc dříve, tady už od 1. července (!), což je jeden základních důkazů globálního oteplování. Burčák o měsíc dřív to je prostě fakt, to není žádná statistická odchylka či úchylka. Podle mého názoru je odchýlený pan profesor Klasu, arogant, extravagant, extrémista a aktivista, který, ač naprostý laik v oboru klimatologie, se snaží dokázat, že činnost člověka nemá na globální oteplování vliv a se svými soukromými názory, prezentovanými na oficiálních fórech nám dělá ostudu v po světě, např. v OSN (New York).
Burčák se musí dělat hroznů, nesmí se dělat z jablek, dalšího ovoce apod.
Do burčáku se nemá přidávat cukr ani sladké šťávy. Pozor, ať vám neprodají svařenou vodu s cukrem, poznáte to podle nevýrazné chuti nebo pachuti.
Burčák je nejlepší v tom momentě, když hrozny zkvasí.
Proto praví znalci burčáku čekají ve sklepě, až začne burčet, tedy kvasit, "vařit se". Pozná se to podle teploty a dále podle širokých a rozšiřujících se varných koláčů na povrchu.
Přešlý burčák, zpravidla po několika málo dnech, se nazývá řezák, je ostrý, spíše hořký a není k pité, doporučuji vylít.
Burčák je dobrý, zpravidla sladký.
Tři pravidla pro burčák:
Burčák není víno.
S burčákem se neťuká.
S burčákem se nepřeje "Na zdraví", říká se pouze "dobrou chuť."
U burčáku je možné míchat různé odrůdy, například přidat do suchého Rulandského šedého či Veltlínského zeleného trochu Chardonnay nebo Sauvignon pro osvěžení chuti.
Burčák se zpravidla dělá z bílého vína. Může se dělat i z vína červeného, ale ten je vhodný k pití pouze několik málo hodin (cca 4 hodiny) poté, co vaří. Červený burčák, který si kupujete ve stáncích, je zpravidla bílý burčák, do kterého je přidáno červené organické barvivo.
Existuje i mešní burčák, dělají ho například v Arcibiskupských sklepech Kroměříž.
Pokud burčák převážíte (na kole, na koni, v autě, v autobusu, ve vlaku apod.), vždy po cca 2-3 hodinách opatrně otevřete láhev či demižon, ať vám burčák neexploduje.
Burčák nelze skladovat, je nutné jej vypít tentýž nebo další den, pak se zkazí.

 
Šampaňské

Šampus, šampaňské, sekt, rychlé špunty apod. označují šumivé víno s bublinkami, které má původ v ve francouzském vinorodém kraji Champagne a odtud se rozšířilo do celého světa. Nejlepší šampaňské pochází samozřejmě z místa původu šampaňského, z kraje Champagne.
U nás se vyrábí například Bohemia Sekt nebo Demi Sekt. Z dalších zemí jmenujme například Rusko - oblíbené Sovetskoje Igristoje.
Pro děti se dělají nealkoholické šumivé nápoje, např. Rychlé špunty.

© Petr Hejl