2. Z jakých hroznů se dělá bílé a z jakých červené víno?
U nás se bílé víno dělá z bílých a červených hroznů. Červené víno se vyrábí z hroznů modrých.

3. Ze kterých červených bobulí se dělá bílé víno?
Z Tramínu červeného a Veltlínu červeného raného.

4. Mění se mezi lidmi oblíbenost odrůd?
Ano, občas se oblíbené odrůdy mění. Křivka oblíbenosti se pohybuje v určitých vlnách. Před pěti lety byl velký boom červených vín, kterých se prodávalo vždy méně. Pak přišla doba, kdy lidé chtěli červené víno, vinohrady se tedy začaly vysazovat červenými a modrými odrůdami. Dnes se lidé zase spíš vracejí k bílým nebo k růžovým vínům. Možná je to způsobené i teplem: člověk si dá raději něco osvěžujícího, než aby pil těžší červená vína. Vinná réva má však životnost 20-25 let a do vinohradu se musí poměrně hodně investovat. Aby měli vinaři adekvátní návratnost, musí vinohrad nějakou dobu rodit. Navíc odrůdy nelze nahradit z roku na rok. Dříve byl velký zájem o suchá vína, dnes existuje skupina lidí, kteří preferují zbytkový přírodní cukr ve víně a vyhledávají kvalitnější ročníky - výběry z hroznů, výběry z bobulí. Zákazník má dnes široký výběr vín: suchá, polosuchá, polosladká a sladká vína. Červená vína mohou být různě technologicky zpracována, například víno může nějakou dobu ležet ve francouzských barriqueových sudech - získá tak osobitý „šmrnc" (vanilková aromata, hořkočokoládové tóny).

5. Jsou naše červená vína srovnatelná s červenými víny ze zahraničí?
Nemůžeme konkurovat jižním typům vín, vyrábíme prostě jiný typ vína. V jižních státech mají vinaři výhodu v tom, že se mohou opřít o stálé počasí - dlouhé teplé podzimy bez dešťů. Vědí, že každý rok udělají víno velmi podobně. Slunce nechá vyzrát hrozny ve vyrovnané kvalitě. Když si dáme jejich víno, pijeme v podstatě stále to stejné. S červenými a modrými odrůdami, které potřebují víc sluníčka, mají naši vinaři víc práce: je třeba více redukovat sklizeň, musí se nechávat méně hroznů, nechávat víno na keřích, aby dozrálo. S vínem se pak musí technologicky pracovat. Pomocí jablečno-mléčných bakterií se odbourává ostrá jablečná kyselina. Víno se tak „zahladí". V tom je však krása moravských červených vín - jsou pikantní, svěžejší, mají kyselinku. Těžká jižní vína jsou sice krásná a mohutná, ale jsou stále stejná. V našich červených vínech se dá najít široká škála ovoce, jsou cenná svou rozmanitostí.

6. Jaké víno je kvalitnější? V litrové lahvi nebo v „sedmičce"?
V litrových lahvích bývají horší vína, v sedmičkách vína lepší. V podstatě platí: čím vzácnější víno, tím menší má láhev - můžeme se tedy setkat s půllitrovými láhvemi nebo i dvoudecovými.

7. Je lepší korkový, nebo plastový uzávěr?
Dnes se používají různé uzávěry - už neplatí, že dobré víno najdeme jen v lahvi s korkovou zátkou. Úspěch má její plastová imitace, která se vyvíjí dvacet let, či jiné typy uzávěrů. Musí však být dobře vyrobené. Korkové zátky nejsou u nás tak kvalitní jako například ve Francii. Dováží se k nám korek druhé třídy, který může i vynikající víno znehodnotit. Navíc korkových dubů ve světě ubývá a musí se něčím nahradit. Plastové uzávěry jsou stálé, vínu nic nedávají, ani mu nic neubírají. Někdo může namítat, že v nich víno „nedýchá". Není tomu tak - i víno s plastovými uzávěry dýchá, i když mnohem méně než s korkovými zátkami.

8. Mělo by víno v obchodech ležet, nebo stát?
Je-li uzavřeno korkovým uzávěrem, mělo by ležet. Korek je tak pod vínem a nemá možnost vysychat. Pokud takové víno není ve vodorovné poloze, korek vyschne a propustí do vína kyslík. U plastových uzávěrů mohou lahve stát, zátky nemusí být zavíněné.

9. Jaká je optimální teplota pro skladování vína?
Vínu velmi ubližují teplotní výkyvy. Optimální teplota pro skladování vína je 12 stupňů Celsia. V supermarketech však víno stojí v regálech při mnohem vyšších teplotách. Když ochutnáme víno, které stojí v regálu v supermarketu rok, a víno, které leží ve dvanácti stupních, budeme pít úplně jiný nápoj. Víno v ledničce se zase skladuje při nižší teplotě, než je pro něj ideální, je podchlazené. Je to ale lepší, než když leží ve vyšší teplotě. Při vyšších teplotách víno nazraje daleko rychleji, bude ztrácet ze své síly, někdy mu to ale může paradoxně pomoct. Není nutné dodržovat přesně dvanáctistupňovou teplotu, ale je nutné vínu dopřát stálé klima.

10. Jak se pozná dobré víno?
Záleží na každém, co mu chutná. K dobrému vínu se člověk musí takzvaně propít. Říká se, že nejlepší vína jsou přívlastková, ale nemusí tomu tak být vždy. Špičkové víno nejde udělat v masivním měřítku. Proto je ideální mít svého „vlastního" vinaře, kterému věříme, ke kterému si pro víno jezdíme a o kterém víme, co od něj můžeme očekávat. Vyrábí-li vína stabilní kvality, nemusí nám už potom tak záležet na tom, jakou odrůdu pijeme, protože to bude vždy kvalitní víno. Víno v supermarketech není špatné, ale neuchovává se v optimálních podmínkách. Navíc jako laici se jen podle etikety v obchodě nevyznáme. Mohou vedle sebe stát čtyři lahve vína stejné odrůdy, ale každá z jiného vinařství, a určitě nebudou totožné chuti ani kvality. Také se říká, že čím víc víno cukru obsahuje, tím je kvalitnější. Je to germánský způsob třídění vín. Románské způsoby třídění upřednostňují původ vína.

11. Může se víno při výrobě doslazovat?
Cukr se do vína přidávat může. Ve snaze vyrábět vynikající vína se však přidávání cukru co nejvíce omezuje. Modré odrůdy, ze kterých se dělá červené víno, ovšem nedosahují požadované cukernatosti. Bez přidání cukru by mělo takové víno nižší obsah alkoholu a bylo by „tenké". Aby bylo víno hustší a při výrobě vznikl alkohol, který víno částečně konzervuje, přidávají se na 100 litrů vinné šťávy 2 až 3 kila cukru.

12. Od čeho se odvíjí cena vína?
Základem je cena hroznu a množství práce ve vinohradě. Některé odrůdy jsou „lakomé" na úrodu, například Pálava nebo Tramín - tyto odrůdy nikdy nedávají vysoké sklizně. Proto spadají do dražší cenové kategorie. Cena vína je také ovlivněna ročníkem, který nelze naplánovat. Každý rok je víno jiné, neopakovatelné, jinak vyzraje a jinak zkvasí. Odrůdám zůstávají zachovány jen určité typické znaky, vše ostatní se každý rok proměňuje.

13. Je možné nechat rozpitou láhev vína v ledničce a znovu ji otevřít třeba za pár dnů?
Ano, ovšem musíme počítat s tím, že chuť vína se změní. Někdy se však paradoxně zlepší. Jsou vína, kterým svědčí být chvíli otevřená - potřebují do sebe dostat vzduch, „vydýchat se". Některým vínům zase oxidace ublíží, ztratí svoji pointu a ovocnost. Každopádně je dobré z takto otevřených lahví vysát vzduch a teprve potom je dát do ledničky.

14. Je nejlepší víno opravdu na Moravě?
Už fakt, že 96 procent vinic najdeme na Moravě, svědčí o tom, že vinné révě se daleko více líbí ve zdejším kraji. Jsou zde totiž mnohem lepší podmínky pro její pěstování, zejména vyšší průměrné roční teploty, což pro víno hraje významnou roli. Ale i například v Praze může vzniknout dobré víno. V době Karla IV. byla vínem osázena celá Praha a ještě nyní najdeme v Praze menší vinohrady, například v Troji či třeba v Havlíčkových sadech. Záleží na lidech, kteří víno technologicky zpracovávají. V Praze může být stejně dobré víno jako na Moravě, ovšem dá vinařům více práce.

Nadprůměrně dobré ročníky vína
Podle vinařského technologa Jana Bezchleba patří mezi vynikající vinařské roky léta 1997, 1999, 2000, 2005 a 2006. Na poslední dva ročníky se prý ještě za pár let bude vzpomínat. Je ovšem možné, že se dobré ročníky mohou v budoucnosti opakovat v krátké době za sebou. Velmi teplé léto spojuje rok 2007 s rokem 2003. V hroznech tehdy bylo hodně cukru, zato byl problém s kyselinami, které víno začalo ztrácet.